Poté co v průběhu třetího čtvrtletí pozbyl zahraniční obchod svoji téměř dominantní pozici nejvýznamnějšího a nejspolehlivějšího přispěvatele růstového výkonu v České republice, začátek čtvrtletí pro letošek závěrečného by mohl nasvědčovat, že jisté ochabnutí mohlo být jen přechodné a orientace na zahraniční klientelu nadále zůstane páteří tuzemské, průmyslově založené ekonomiky.

Zahraničně-obchodní přebytek v říjnu dosáhl velmi slušných 15,3 mld. Kč; za prvních deset letošních měsíců pak 178,1 mld. Kč (o 55,7 mld. Kč více než před rokem). Tím jsou vytvořeny všechny podmínky k dalšímu dosažení výše rekordního přebytku. Tradiční opory na straně vývozu působily více méně nezměněně, ale svoji roli sehrálo jak obnovení dlouhodobých výpadků v chemickém průmyslu (jež ulevilo dovozní a posílilo vývozní stranu), tak určité změny v případě obchodu se surovinami, příznivě přispívající ke konečnému výsledku. Lze tak předpokládat, že za celý rok bude atakována hranice přebytku ve výši 200 mld. Kč, tedy přibližně 4,5 % HDP.

Průmyslová výroba se v říjnu ocitla v poklesu činícím 1,7 % meziročně, meziměsíčně pak o 0,4 %. Říjen plasticky ukázal, jak významný je pro tuzemskou ekonomiku automobilový průmysl; jeho páteřní část fakticky poklesla téměř stejně jako celý průmysl v říjnu a segment výroby speciálních vozidel propadl propastně do té míry, že ani velmi slušně rostoucí elektrotechnický a gumárenský průmysl nebyl s to tento výpadek vyrovnat. Nijak zářivě nevyhlíží ani vývoj nových průmyslových zakázek, který rovněž poklesl ve velmi podobném tempu, jako říjnový průmyslový výkon. Pro celý rok se tak bude zřejmě považovat za úspěch, pokud si průmyslová výroba udrží alespoň o něco vyšší než symbolický kladný přírůstek, čímž by bylo číslo začínající dvojkou.

S podobnými ambicemi se prakticky již od začátku letošního roku může rozloučit stavebnictví, v říjnu klesající o dalších 8,5 % meziročně. To naopak bude velice rádo, když míra jeho letošního poklesu nebude dvouciferná, což zdaleka není jisté, jelikož za prvních deset letošních měsíců činí jeho pokles 9,3 % meziročně. Je již nudné zmiňovat příčiny, které jsou stále stejné a neměnící se. Pokračuje paralýza inženýrského stavitelství s říjnovým meziročním poklesem 20,1 % (dočkáme-li se v příštím roce slibované obnovy výstavby dopravní infrastruktury, máme se co těšit na pikantní přírůstky). Stavebnictví drží před hlubším potopením pozemní stavitelství, s poměrně impresivním výstupem v počtu dokončených bytů v průběhu října; i to však nestačilo na více než na meziroční pokles ve výši 1,5 %.

Letošek je po stavebnictví definitivně ztraceným rokem, když zbývá doufat, že naprosto zbytečné administrativní bariéry a jejich odstranění povede k radikálnímu zlepšení v příštím roce. Nedojde-li, můžeme hovořit o největším vládním selhání za celou uplynulou dekádu.

Petr Zahradník, poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru