Stojí tak proti sobě Tsipras (Syriza) a Meimarakis (Nová demokracie). Tsipras, který kromě slibů Řekům nic nového nepředvedl, proti Meimarakisovi, který patří do starých struktur Nové demokracie a pohybuje se v nejvyšší politice pěknou řádku let. Argumentují v souladu se svojí politickou historií. Syrizovské zatím nic neříkající a nic neřešící „ne“ proti heslům Nové demokracie, která vyzývají k zastavení „pokusů Syrizy“ (slova Meimarakise na závěrečném volebním mítinku na aténském náměstí Omonia).
Jediným překvapivým zjištěním, které ovšem nezaznívá oficiálně, je, že velká část středolevých voličů se přiklání na stranu Nové demokracie. Jedná se většinou o dnes již bývalé voliče socialistického Pasoku, kterému v průzkumech zbývá pouhých 5 %, což není ani jeho tvrdé voličské jádro.
Podle řecké pobočky agentury Bloomberg jsou možné tři volební scénáře.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Umělci
Podle vás mají umělci mlčet, jen proto, že jsou umělci? Na jednu stranu se váš předseda věčně ohání svobodou slova, na druhou to vypadá, že třeba podle vás neplatí pro všechny. Ať si říkají, co chtějí, každý na to má právo. Navíc bych nepřeceňovala to, že svými názory ovlivňují to, koho kdo bude tře...
Jinde na netu:
Další články z rubriky
15:49 Dominik Rusinko: Český průmysl na začátku roku zklamal. Jak moc bude bolet „íránský šok“?
Vstup do letošního roku se tuzemskému průmyslu příliš nevydařil.
