Autorova nadčasová slova byla přesným obrazem poddanského postavení českého národa v rakouské monarchii. O české politice se rozhodovalo ve Vídni, později v Berlíně, v Londýně, nebo v Moskvě. U mnohých českých politiků ta podřízenost a ustrašenost přetrvává dodnes, nezbavili se tohoto poddanství.

Dnes místo do Vídně si létají do Bruselu pro direktivy či pro pohlazení. Nesouhlas s kroky Evropské unie je vydáván za porušení bruselských pravidel. Za jiný názor hrozí odejmutí vrchnostenských dotací. Proto současná česká politika, místo odvahy k obraně národních zájmů, spíše preferuje tu užmoulanou poddanskou čepici. Ministerstvo zahraničích věcí vytváří tak spíše dojem dobré trafiky.

Kdosi slavný kdysi řekl, „bez mýtů žádný národ nemůže existovat, bez mýtů zůstává pojem národa prázdný“. K sebevědomé politice patří i úcta k tradicím, k české historii i k tomu, co naši předkové dokázali. Říkali o nás, že jsme kovárnou Evropy, svět obdivoval českou řemeslnou zručnost. Naše světoznámé značky dobývaly svět. Škoda, ČKD, Tatra, Jawa, … výrobky od lokomotiv, tramvají, cukrovarů, pivovarů, oceláren, …. až po atomové elektrárny. Československo, jako třetí stát na světě vstoupilo do vesmíru. Je toho málo? Co z toho zbylo dnes?