Výsledky prvního kola volby ředitele České televize považujeme za skandální.

Nikdy v minulosti neměla veřejnost šanci porovnat projekty a odborné předpoklady kandidátů. Nikdy v minulosti se nepřihlásilo několik kandidátů s mimořádnou zkušeností a s výjimečnou kvalifikací. Všichni tito kandidáti byli, až na výjimku, nehorázným způsobem vyřazeni už v prvním kole. Více hlasů dokonce získali kandidáti se zcela banálními projekty, nevýrazným osobnostním kreditem,  absencí pracovních výsledků v oboru. Jeden kandidát (Radomír Šimek) v životě nepracoval ve vrcholně kvalifikovaném mediálním prostředí, jeho projekt přináší naprosto nekompetentní představy o roli televize veřejné služby. Případ jiného kandidáta (Jan Svoboda), který bez požadovaného, v  České republice nostrifikovaného vysokoškolského vzdělání, postoupil do dalšího kola, zpochybnil celou volbu. V minulosti Rada kandidáty se vzděláním, které neodpovídalo pravidlům konkursu,vyřazovala. Nejméně jeden kandidát (Roman Bradáč) se aktivně podílel na úpadku současné ČT jako dlouholetý člen vrcholného managementu a jeden z nejbližších spolupracovníků Jiřího Janečka. Považovat právě tohoto kandidáta za představitele změn v ČT je zcela nemožné.

Vezmeme-li jen tyto tři nejkřiklavější případy, představuje jejich volba výsměch jakékoliv standardní výběrové proceduře. Tento akt vyvolává podezření z klientelistických vazeb, zákulisních machinací či obchodů, ohrožujících ve svém základě demokracii. Závažné informace, které přinesla média, nasvědčují tomu, že jednání některých členů Rady bylo ovlivněno korupcí.