Průzkum: Lokální potraviny - spíš zpestření než běžná součást jídelníčku

09.11.2017 9:26

Téměř polovina českých zákazníků nakupuje lokální potraviny alespoň jednou v měsíci. Jen každý desátý za ně však měsíčně utratí více než tisíc korun. Ukazuje to nový spotřebitelský průzkum Asociace regionálních značek (ARZ).

Průzkum: Lokální potraviny - spíš zpestření než běžná součást jídelníčku
Foto: Ekonomika.cz
Popisek: Biopotraviny

Sýr od místního farmáře? Jen příležitostně

Lidé za lokální potraviny utratí nejčastěji částku do 500 Kč měsíčně. Pouze u 11 % spotřebitelů se tento měsíční výdaj vyšplhá nad 1000 Kč. „Tato čísla nám poměrně jasně ukazují, že lokální potraviny nejsou běžnou součástí jídelníčku českých rodin. Pro většinu lidí jsou zpestřením nebo vytržením z každodennosti. Ručně vyrobený sýr od místního farmáře koupíte spíše při výjimečné příležitosti, nebo jako dárek,“ komentuje výstupy průzkumu Kateřina Čadilová, národní koordinátorka ARZ.

Toto zjištění potvrzuje i to, že lokální potraviny nakupují lidé nejčastěji na příležitostných trzích a festivalech v rámci svého regionu (téměř 60 %). Již méně v kamenných prodejnách, které tyto produkty nabízí (40 %) nebo přímo od výrobce (38 %). „Zatím jen 8 % spotřebitelů využívá k nákupu různých on-line služeb, kterých na trhu s lokálními potravinami rychle přibývá. Pro obchodníky se tak v této oblasti stále nabízí nevyužitý prostor,“ doplňuje socioložka Hana Friedlanderová z agentury Nielsen AdMosphere, která průzkum realizovala v červenci 2017 na reprezentativním vzorku 1017 respondentů.

BIO ztrácí sympatie

Zajímavé údaje ukazuje hodnocení respondentů v souvislosti s označením potravin, které má zvýraznit jejich kvalitu. Nejvíce sympatií získalo označení „české“ (37 % respondentů), naopak nečekaně propadlo označení „BIO“ (2 %). Zákazníkům se nelíbí ani přízvisko „lokální“, které označilo za sympatické jen 5 % respondentů.

Tento výsledek naznačuje, že se lidé často nechávají zlákat reklamními kampaněmi velkých řetězců, které označení „české“ využívají poměrně běžně. „Pokud něco vzniklo v Česku, ještě to neznamená, že se jedná o kvalitní a skutečně lokální produkt,“ vysvětluje Kateřina Čadilová. „Vždy záleží především na tom, jakým způsobem produkt vzniká, jaké suroviny přitom použijete, a jaký dopad má výrobek na ekonomiku a rozvoj daného regionu,“ pokračuje Čadilová.

Právě zvýšení informovanosti o skutečných lokálních potravinách a možnostech jejich nákupu si klade za cíl nová kampaň ARZ „Jíst s rozumem“. „Chceme lidem odlehčenou formou ukázat, že jsou lokální potraviny reálnou a hlavně rozumnou cestou, jak se stravovat. Ideálně by neměly být raritou, ale pevnou součástí našeho jídelníčku,“ uzavírá Čadilová.

Kampaň a její výstupy, včetně celého výzkumu, je možné nalézt na webu ZDE.

Asociace regionálních značek sdružuje přes tisíc certifikovaných výrobců lokálních potravin a řemeslných produktů z 27 českých regionů. Aby tito výrobci získali „regionální značku“ musí obstát před odbornou komisí, která potvrdí jejich kvalitu a lokální původ. Více ZDE

Kampaň a její výstupy, včetně celého výzkumu, je také možno nalézt ZDE a pod hashtagem ZDE

Video ke kampani ZDE a ZDE

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Dominik Rusinko: Spotřebitelská nálada na vzestupu

15:49 Dominik Rusinko: Spotřebitelská nálada na vzestupu

Dubnové výsledky konjukturálních průzkumu ukazují na pokračující oživení tuzemské ekonomiky. Souhrnn…