Rok 2017 lze z výše uvedeného hlediska označit za začátek určitého dějinného zlomu, kdy většině lidí (v řadě případů i těch, kde bych to ani nečekal) začalo "po kapkách" docházet, že se něco děje, dokonce začali tušit i to, co se děje, v neposlední řadě pak do svého uvažování promítají otázku, co s tím.

Do Nového roku 2018, KTERÝ JE ROKEM OSMIČKOVÝM, si tedy lze přát (a nejen si přát, ale také se o to snažit, protože je to v naší moci), aby lidem v naší zemi, v zemích našich sousedů i po celém světě co nejvíce docházelo, o co jde .

Toto obecné přání lze rozdělit do přání sice menších, ale o to konkrétnějších. Uspořádal jsem dílčí přání podle toho, jak daleko ode mne je to, s čím souvisejí:

1. Přeji si, aby v hybridní občanské válce, která se naplno rozhořela ve Spojených státech, alespoň o trochu více než letos nabyly převahu v roce 2018 ty síly, které umožní postupnou obnovu účinného vlivu institucí vzešlých z demokratické volby občanů, nad současnou globální mocí. Tou současnou globální mocí, kterou zrodilo prorůstání organizovaného zločinu se státními (zejména zpravodajskými a finančními) enklávami institucí. Tou globální mocí, která se vymkla jakékoli kontrole a dosazuje prostřednictvím vydírání a manipulace své politické a administrativní reprezentace nejen ve Spojených státech, ale i po celém světě. Přeji si proto, aby se zvýšil vliv občanů této velké země na to, co se v ní odehrává i na její roli ve světě.

2. Přeji si, aby se v roce 2018 alespoň část politických reprezentací zemí daleko od nás i blízko nás s pomocí stále více znepokojené veřejnosti a jejího hlasu vymanila z vlivu současné globální moci. Té globální moci, která zasévá po celém světě další a další konflikty, aby překryla důsledky svého zhoubného působení. Překrývá konflikty, které již vyvolala, konflikty ještě většími, které začínají ohrožovat samotné přežití naši civilizace.