Po prvé tak bylo uznáno, že do historie Spolkové republiky patří i komunistický odpor proti hitlerovskému režimu Třetí říše. Samotná vzpomínková akce se konala na historickém nádvoří spolkového ministra obrany v Berlíně, kde byl Stauffenberg popraven. Za přítomnosti kancléřky nová ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerové před shromážděnými čtyřmi stovkami přísahu skládajícími novými příslušníky Bundeswehru zdůraznila, že pro ně je právě vzorem tento plukovník, který neváhal obětovat svůj život za očistu Německa od zločinců.
Spolková kancléřka Angela Merkelová již v předvečer 20. července vyzvala k rozhodnému boji proti pravicovému extremismu. Jsme povinni, prohlásila, se postavit proti všem tendencím, které chtějí demokracii zničit. Zdůraznila, že právě hnutí odporu kolem plukovníka Schenka hraběte von Stauffenberga, který byl tehdy popraven, je právě příkladem boje proti těmto tendencím, které v Německu narůstají. Vražda kaselského vládního prezidenta Waltra Lückeho ukazuje jak nutné podporovat právě ty, kteří v boji proti extremismus na sebe přejímají politikou odpovědnost. Merkelová pak konkretizovala další opatření v rámci „Paktu pro právní stát“, který se projeví digitalizací soudů a státních zastupitelství s cílem zefektivnit jejich činnost. V rámci toho spolková vláda přijala preventivní strategii proti extremismu současně s programem „Oživit demokracii“! Merkelová vyzvala občany a občanky zasadit se pro její posílení, aby neměli pravicoví extremisté žádnou šanci.
Němečtí historici při příležitosti atentátu na Hitlera široce diskutují jaké cíle sí tehdejší odpůrci režimu vlastně stanovili a jak by měl poté vypadat politický systém v Třetí říši. Docházejí k závěru, že podle světonázoru jednotlivých skupin odporu, které se skládaly z odborářů, sociálních demokratů, komunistů, konzervativců až po monarchisty se sjednotily, že je nutno především odstranit Hitlera. Přesto, že se nedovedly však dohodnout jaká bude další budoucnost Německa, zůstává poučením že je nutno pravicový extremismus eliminovat od samého počátku. Jak konstatoval jeden historik, Adolf Hitler nevstoupil do německých dějin jako masový vrah, ale stal se jím, když se mu umožnilo převzít moc. Je příznačné, že shodou okolností se konaly v tento památný den velké demonstrace proti pravicovým extremistům v Kasselu a Hale. Jak zdůraznil v této souvislosti přední německý sociálně demokratický politik Thomas Oppermann „nestačí, aby mlčící demokratická většina stála na vedlejší koleji a zanechala základy našeho společenského života v rukách agresivní menšiny. Pamětní dny, jako je například 20. červenec, nám právě připomínají povinnost aktivně bojovat za demokracii. Protože jsme lidé a rozhodujeme se, zda chceme i nadále žít ve svobodné, demokratické a sociálně spravedlivé zemi“.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
