Zpoždění návštěvy se nyní ukazuje, jak zdůrazňuje komentář ARD jako správné načasování. Steinmeier se chce osobně rozloučit s prezidentem Rivlinem, s nímž se často setkával a podle vlastních slov s ním má „obzvlášť intenzivní osobní vztah". Rivlinovo funkční období končí 7. července. Německý prezident se setká také s Rivlinovým nástupcem Itzhakem Herzogem. Kromě toho bude mít Steinmeier příležitost setkat se jako jeden z prvních zahraničních hostů s nejvyššími představiteli nové izraelské vlády - premiérem Naftalim Bennettem a ministrem zahraničí Jairem Lapidem. Právě nahradili dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua velmi širokou stranickou aliancí. Jürgen Hardt, zahraničněpolitický mluvčí parlamentní frakce křesťanských demokratů CDU/CSU v Bundestagu, považuje Steinmeierovu návštěvu za vynikající příležitost k dialogu s novou vládou
S Netanjahuovou vládou se spolupracovalo „dobře a v duchu důvěry," zdůraznil Hardt pro ADR a uvedl, že prezident Steinmeier by měl jménem Německa předat nové vládě Bennetta/Lapida nabídku pokračovat v této činnosti. "S Netanjahuovou vládou jsme však měli také celou řadu kritických bodů, například v osadnické politice," řekl Hardt. Podle jeho názoru by měl být Izrael povzbuzován, aby nebránil mírovému řešení s Palestinci jednostrannými kroky v osidlovací politice. Německo by mělo masivně podporovat Izrael při navazování partnerských vztahů se státy arabského světa za situace, když již navázal diplomatické vztahy se Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem.
Podle předsedy německo-izraelské parlamentní skupiny Alexandra Lambsdorffa z liberální FDP nebyly vztahy Izraele s EU jako celkem v posledních letech příliš dobré. Podle něj by se to nyní mohlo s novou izraelskou vládou změnit: "Věřím, že nová vláda - a už to prohlásila - chce opět zlepšit vztahy s Evropou. A myslím, že právě v tom spočívá příležitost," řekl Lambsdorff. Pokud by se izraelsko-evropské vztahy bez Netanjahua opět zlepšily, byla by také větší šance, že se evropským postojům na Blízkém východě opět dostane větší pozornosti a zmiňuje například jadernou dohodu s Íránem, kterou Německo a Evropa silně podpořily, Izrael však zatím zaujímá jiný postoj.
Lambsdorff a zahraničněpolitický expert CDU Hardt naopak zdůrazňují, že Německo by mělo zůstat u zbrojní spolupráce s Izraelem. Kancléřka Angela Merkelová již v roce 2008 před Knesetem označila bezpečnost Izraele za součást německého státního rozumu, což zahrnuje i to, že Izrael musí být schopen se bránit. Německo například dodává ponorky izraelskému námořnictvu. Část SPD a Zelených sice kritizují dodávky zbraní do Izraele, protože Blízký východ je konfliktní oblastí, ale kandidáti na kancléře Olaf Scholz a Annalena Baerbocková však nedávno prohlásili, že chtějí pokračovat v bezpečnostní spolupráci s Izraelem.
Vztahy mezi oběma zeměmi jsou však opakovaně napjaté kvůli antisemitským výtržnostem a útokům v Německu - například ze strany pravicových extremistů, konspiračních vypravěčů nebo radikálních muslimů. Když se před měsícem situace v Izraeli vyhrotila a Hamás začal z pásma Gazy odpalovat rakety na izraelská města, docházelo v Německu k pálení izraelských vlajek a útokům na synagogy, většinou v rámci propalestinských protestů.
Ministr zahraničí Heiko Maas v polovině května ve Spolkovém sněmu ve zvláštní hodině prohlásil, že antisemitským hlasatelům nenávisti, agitátorům a pachatelům násilí je třeba čelit plnou silou německého ústavního státu. "A nezáleží na tom, jestli tu žili odjakživa, nebo sem přišli až v posledních letech," zdůraznil sociálně demokratický politik. Prezident Frank-Walter Steinmeier na začátku své státní návštěvy Izraele vyzval k rozhodnému postupu proti všem formám antisemitismu.
"Antisemitismus je stále na světě a my proti němu musíme bojovat všude, kde se objeví - nikdy nesmíme zapomenout," řekl Steinmeier v Tel Avivu, když uděloval Řád za zásluhy Spolkové republiky Německo čtyřem izraelským občanům: Regině Steinitzové, která přežila holocaust, spisovateli Davidu Grossmanovi, fotografovi, umělci Michalu Rovnerovi a bývalému řediteli památníku holocaustu Jad Vašem Avneru Šalevovi. Připomínka holocaustu, boj proti antisemitismu a podpora Izraele - "to vše se pro Německo, pro nás Němce, nikdy nesmí stát prázdným rituálem," řekl Steinmeier podle předem zveřejněného rukopisu projevu.
Připomněl, že synagogy v Německu stále potřebují policejní ochranu a že Židé v Německu i ve světě jsou téměř denně napadáni. Připomněl také útok na synagogu v Halle, "kde se jen zázrakem podařilo zabránit masakru". Před zahájením své cesty se Steinmeier vyjádřil také k současné politické situaci na Blízkém východě. V rozhovoru pro izraelský deník Haaretz vyzval novou izraelskou vládu, aby hledala politické řešení konfliktu s Palestinci protože bez takového řešení by nebyla dobrá budoucnost.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
