Zpoždění návštěvy se nyní ukazuje, jak zdůrazňuje komentář ARD jako správné načasování. Steinmeier se chce osobně rozloučit s prezidentem Rivlinem, s nímž se často setkával a podle vlastních slov s ním má „obzvlášť intenzivní osobní vztah". Rivlinovo funkční období končí 7. července. Německý prezident se setká také s Rivlinovým nástupcem Itzhakem Herzogem. Kromě toho bude mít Steinmeier příležitost setkat se jako jeden z prvních zahraničních hostů s nejvyššími představiteli nové izraelské vlády - premiérem Naftalim Bennettem a ministrem zahraničí Jairem Lapidem. Právě nahradili dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua velmi širokou stranickou aliancí. Jürgen Hardt, zahraničněpolitický mluvčí parlamentní frakce křesťanských demokratů CDU/CSU v Bundestagu, považuje Steinmeierovu návštěvu za vynikající příležitost k dialogu s novou vládou

S Netanjahuovou vládou se spolupracovalo „dobře a v duchu důvěry," zdůraznil Hardt pro ADR a uvedl, že prezident Steinmeier by měl jménem Německa předat nové vládě Bennetta/Lapida nabídku pokračovat v této činnosti. "S Netanjahuovou vládou jsme však měli také celou řadu kritických bodů, například v osadnické politice," řekl Hardt. Podle jeho názoru by měl být Izrael povzbuzován, aby nebránil mírovému řešení s Palestinci jednostrannými kroky v osidlovací politice. Německo by mělo masivně podporovat Izrael při navazování partnerských vztahů se státy arabského světa za situace, když již navázal diplomatické vztahy se Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem.

Podle předsedy německo-izraelské parlamentní skupiny Alexandra Lambsdorffa z liberální FDP nebyly vztahy Izraele s EU jako celkem v posledních letech příliš dobré. Podle něj by se to nyní mohlo s novou izraelskou vládou změnit: "Věřím, že nová vláda - a už to prohlásila - chce opět zlepšit vztahy s Evropou. A myslím, že právě v tom spočívá příležitost," řekl Lambsdorff. Pokud by se izraelsko-evropské vztahy bez Netanjahua opět zlepšily, byla by také větší šance, že se evropským postojům na Blízkém východě opět dostane větší pozornosti a zmiňuje například jadernou dohodu s Íránem, kterou Německo a Evropa silně podpořily, Izrael však zatím zaujímá jiný postoj.