Máme-li si vytvořit objektivní hodnocení (nebo se o něj alespoň pokusit), hodně mohou pomoci svědectví od úplně nejbližších. Velký poprask na knižním trhu vyvolalo vydání knihy „Voda, která hoří“ od Jitky Vodňanské, která ve své otevřené autobiografické zpovědi nabízí bezprostřední pohled na osobu Václava Havla a jeho nejbližší okolí. Z její autobiografie k nám přichází také způsob myšlení a život intelektuálů a bohémů v tehdejší normalizované společnosti.

Václav Havel, polygamní vztah s manželkou a milenkami

Pro celou řadu sympatizantů V. Havla musí být nepříjemným překvapením informace o polygamním způsobu života ženatého V. Havla, který udržuje po propuštění z vězení v roce 1983 stále vztah se svou přítelkyní Andulkou a zároveň intenzivně prožívá svůj milenecký vztah s autorkou biografie:

Voda, která hoří

„Je mravné a odpovědné, že chodím s Andulkou a zároveň se přátelím s Tebou?“ ptá se v jednom z dopisů Havel (str.172).

Navíc Olga Havlová, jeho žena, má také svého milence. Václav Havel zároveň v této situaci usiluje o nastolení „harmonických vztahů“ společným životem všech zúčastněných po určité období na Hrádečku za intenzivního sledování tehdejší všemocné Státní bezpečnosti.

Otevírá se nám obraz ženatého Václava Havla jako laskavého “mača“ udržujícího si svůj „harém“ a uvědomujícího si neudržitelnost tohoto morálního kvazi stavu, který mu začíná přerůstat přes hlavu.