Staré, leč pravdivé klišé říká: „Dlužíte-li bance milion, máte problém; dlužíte-li bance sto milionů, problém má banka."

Má nyní problém Amerika, nebo Čína?

Těžko říct. Nejzajímavější na současném americkém zadlužení vůči Číně je právě to, že v tomto momentu je skutečně obtížné jednoznačně říci, kdo má větší problém.

Summity o globálních změnách klimatu v Kodani a v Cancúnu vyjevily pozoruhodný fenomén: USA a Čína mluvily jedním hlasem, jako jeden (ekonomický?, ekonomicko-politický?, ekonomicko-mezinárodní?) blok. Noviny pak psaly o „Amerčíně" nebo „Čínamerice". Pozice obou byla stejná, a to znamenalo, že názor kohokoli dalšího, ať už země, unie či kontinentu, byl nezajímavý. Bylo rozhodnuto.

Jak hodnotit vznik obřího dvojbloku, propojování a fúzování obou ekonomik? Povede ke zmírnění potenciálního nepřátelství mezi USA a Čínou, jakož i snížení pravděpodobnosti vzájemného konfliktu, který - stejně jako soupeření obou zemí - někteří političtí analytici považují za možnou hlavní geopolitická událost 21. století? Anebo zadluženost USA v Číně pravděpodobnost jejich konfliktu (ekonomického, politického, případně vojenského) naopak zvyšuje?