Roman Nový: Šuškové - tajemní železniční miliardáři s ještě tajemnějším účetnictvím

11.05.2020 11:15

Miliardáři, o kterých se jednom šušká. Toto označení naprosto sedí na podnikání bratrů Petra a Rudolfa Šuškových.

Roman Nový: Šuškové - tajemní železniční miliardáři s ještě tajemnějším účetnictvím
Foto: Hans Štembera
Popisek: Železnice, ilustrační foto
reklama

Železniční magnáti, kteří zbohatli na obchodech s Českými drahami a dalšími státními organizacemi aktivními v železniční dopravě, nezveřejňují nejen svoje fotografie, na což mají právo, ale jsou skoupí i na informace o svém podnikání a účetnictví, což je u miliardového byznysu na pováženou. Přitom vedou urputnou právní a mediální bitvu se státní firmou ČD Cargo, ve které jde o tisícovku vagónů a stovky miliónů korun.

Bratři Šuškové se poprvé vynořili na hladinu českého kapitalismu ve devadesátých letech minulého století, kdy se stali rovným dílem spoluvlastníky železničních opraven u ostravského vlakového nádraží. Nedařilo se jim ale od začátku. Až do začátku druhého tisíciletí se podnikání Šušků potácelo na hranici bankrotu, dlužili Českým drahám 200 miliónů Kč a jinak mediálně mlčenlivý Rudolfa Šuška prohlásil v týdeníku Ekonom: „Po 155 letech máme poprvé vážné obavy, jestli bude podnik dále existovat.”

Pak se ale vše zlomilo a do firem bratří Šušků začaly pršet miliardové zakázky. Zlé jazyky, ale také seriózní média popsala (ZDE), že za záchranu a podnikatelský úspěch vděčili Šuškovi vynikajícím vztahům s politiky KDU-ČSL, např. bývalým ministrem dopravy Pavlem Šimonovským a bývalým starostou Čeladné Pavlem Lukšou. Po nástupu Šimonovského do čela Ministerstva dopravy se podařilo přehodit dvousetmiliónovou pohledávku ČD vůči Šuškům na Českou konsolidační agenturu a v roce 2004 dostali bratři od Českých drah tři zakázky v hodnotě jedné miliardy korun. Od té doby se staly firmy bratří Šušků spojené do holdingu Rail Invest velmi úspěšnými sběrateli veřejných zakázek a také dotací.

Jen od roku 2016 do současnosti získaly firmy bratří Šušků zakázky od státních firem a organizací v hodnotě tří miliard Kč. Mezi zadavateli zakázek pro Šušky jsou Správa železniční dopravní cesty, České dráhy, ČD Cargo, státní podnik DIAMO či armádní příspěvková organizace Armádní servisní.

Není divu, že se Šuškům podařilo nashromáždit slušný finanční polštář. Díky tomu si nedávno mohli dovolit koupit v konkurzní dražbě železniční opravny v Lounech Heavy Machinery Services, za které dali 750 miliónů Kč, třikrát víc, než kolik byla cena dle znaleckého posudku!

Přestože firmy bratří Šušků evidentně hladem netrpí, jejich firma Ostravské strojírny a opravny je pilným sběratelem dotací od statutárního města Ostravy. Radnice, která rozhodně nepatří v ČR k nejbohatším, poslal do firmy více než 70 miliónů Kč.

Válka se státem

Dobře promazaný stroj na příjem veřejných peněz se Šuškům zadrhl po odchodu lidoveckých politiků z Ministerstva dopravy a posléze i z vlády. Bratři se nyní dostali do války se svým největším klientem, který je tolik let štědře živil: státem a jeho železničními organizacemi. Jejich podíl na opravách nákladních vagonů státního podniku ČD Cargo kupříkladu poklesl ze 100 procent v roce 2016 na 54 procent v roce 2018. Zákazník si stěžoval na neplnění termínů a kvality dodávek, kvůli kterým se Šuškovic firmy dokonce dostaly na blacklist.

Anketa

Máte důvěru v Bezpečnostní informační službu (BIS) ?

4%
96%
hlasovalo: 18007 lidí

„Ostravské opravny a strojírny od konce roku 2018 v rozporu se smlouvami neopravovaly naše železniční vozy buď vůbec, nebo pozdě. Z tohoto důvodu jsme byli nuceni uplatnit smluvní pokuty za neplnění v částce převyšující 80 milionů korun,“ uvedl Michal Roh, ředitel podpory prodeje ČD Cargo.

To je ale jen jedna z několika kauz, ve které se Šuškovi přetahují se svým zákazníkem. Ještě závažnější je soud o 1141 železničních vozů, které si ČD Cargo pořídila na leasing od společnosti Financial Fund ze Šuškovic skupiny. Bratři nechali smlouvu vypovědět nedlouho předtím, než by ČD Cargo získala vagóny do vlastnictví. Celková cena flotily vagónů dosahuje půl miliardy Kč.

Netransparentní účetnictví

Šuškovi evidentně jsou při penězích, což dokazuje kromě trojnásobného přeplacení fabriky v Lounech v nedávné dražbě i impozantní seznam desítek nemovitostí, které vlastní. Patří mezi ně vedle luxusních sídel i mnoho honiteb v Čechách i na Slovensku, protože Šuškovi mají v oblibě myslivost.

Proto nepříjemně překvapí, že jejich společnosti dle zveřejňovaných účetních údajů často dosahují provozní ztráty a jsou netransparentní: Některé účetní závěrky jsou pouze překopírovanými daty z minulých let ve zcela totožné podobě, jinde dojde k nevysvětlenému skokovému nárůstu aktiv společnosti o 2 mld. Kč, některé účetní závěrky zcela chybí.

Například klíčová společnost Ostravské opravny a strojírny, s.r.o., se kterou Šuškovi v 90. letech začínali ve světě podnikání, nezakládá do obchodního rejstříku zprávu auditora. Účetní závěrka z roku 2018 sice hovoří o auditorovi, avšak neuvádí žádné jeho identifikační údaje nebo jeho podpis. Ani další společnosti patřící bratrům Šuškovým obecně neuvádí, že by byly zkontrolovány auditorem.

Posviťme si dále na holdingovou společnost Šušků: Rail Invest a.s. Ta dodnes nezveřejnila účetní závěrku za rok 2017. V rejstříku lze tudíž nalézt pouze účetní závěrky za rok 2018 a 2016. Avšak v účetních závěrkách je vidět vždy i předchozí období: v rozvaze a výkazu zisku a ztrát za 2018 je uvedeno i předchozí účetní období, tedy rok 2017.

Při bližším pohledu na rozvahu za rok 2018 je však zřejmé, že čísla uvedená v předchozím účetním období (2017) se shodují s čísly uvedenými v rozvaze za rok 2016. To samo o sobě není špatně, neboť se tak může stát, pokud společnost nevyvíjí žádnou činnost. Ve výkazu zisku a ztrát za rok 2018 je ale v předchozím účetním období (2017) zřejmé, že společnost v tomto roce činnost vyvíjela. To znamená, že skutečně nemůžou být čísla v rozvaze za rok 2017 totožná s těmi za 2016.

Vadnost rozvahy potvrzuje i to, že dle výkazu zisku a ztrát byl v roce 2017 výsledek hospodaření -66 miliónů. V rozvaze za rok 2017 je přitom uveden výsledek hospodaření -74 miliónů. Tyto dvě čísla se přitom musí vždy shodovat. Je tedy zřejmé, že výkaz zisku a ztrát za rok 2017 a rozvaha za rok 2017 k sobě nepasují.

Výsledek hospodaření -74 uvedený v rozvaze naopak sedí k výsledku hospodaření uvedenému v účetní závěrce za rok 2016. Na základě toho lze dojít k závěru, že buď je nepravdivá rozvaha, nebo výkaz zisku a ztrát anebo obojí.

Šuškovi se zřejmě neobávají ani toho, co se jemně nazývá ´agresivní daňová optimalizace´. A to i díky chytrému využívání propracovaného systému zahraničních daňových rezidentur. Jejich společnosti často platí nulovou daň z příjmu, a i další daně a poplatky pro stát jsou v poměru k byznysu, který Šuškovi od státních firem mají, zcela mizivé.

Místo penězotoku finanční kontrola

Šuškovi se i přes změnu politické garnitury nevzdávají a vedou s ČD Cargo i svými konkurenty urputné právní a mediální bitvy o to, aby se penězotok od státních železničních organizací, na nichž jsou závislí, k jejich firmám nezastavil. Jak svědčí veřejné informace o jejich podnikání, o Šuškovi se nemusí zajímat jen ministr dopravy a průmyslu Havlíček, v jehož obou resortech působí, ale i ministryně financí Schillerová. Jejich podnikání je totiž zralé na finanční kontrolu. To by byla ze strany státu daleko racionálnější politika než další zadávání veřejných zakázek neprůhledným firmám ze skupiny Rail Invest.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Radomil Bábek: Boj proti byrokratické hydře aneb Když státní správa nedělá, za co ji platíme

9:00 Radomil Bábek: Boj proti byrokratické hydře aneb Když státní správa nedělá, za co ji platíme

Podnikatelské odbory suplují práci státní správy. Podle českého práva mají úřady povinnost poskytova…