Svatodušní svátky jsou druhým největším svítkem v křesťanském kalendáři. Při těchto svátcích si připomínáme vznik církve, neboť po Ježíšově nanebevstoupení se opět Jeho učedníci báli a byli zavřeni v horní místnosti jednoho jeruzalémského domu. Když se modlili, náhle na ně sestoupil Duch svatý v podobě ohnivých jazyků a rázem se z ustrašených lidí skrývajících se v domě stali odvážní kazatelé a zvěstovatelé Kristova evangelia. Apoštolové vyšli kázat nejdříve do Jeruzalémských ulic a po té dál po Římské říši. Od toho okamžiku se datuje vznik křesťanské církve a tyto události popisují Skutky apoštolské, tedy jedna z knih Nového zákona.

Pro mne jako kněze byly tyto svátky vždy velice důležité, neboť každý křesťan nejen z příběhu apoštolů, ale hlavně přítomnost Ducha svatého čerpá povzbuzení a duchovní posilu.

Letos byly tyto svátky tak trochu zvláštní. Místo duchovního občerstvení, jakoby zlo začalo vítězit a nedovolovalo oslavu Ducha Svatého.