Inflace v Evropě
Inflace v Evropě je nejvyšší za poslední dekády, nyní nad 9 procenty a jádrová inflace ještě ani nezačala zpomalovat a stagnuje kolem hranice 5 procent. Ačkoli ceny energií spadly na úroveň před invazí Rusů na Ukrajinu inflace je pořád žhavá a zdá se být alokovaná víc v reálné ekonomice. Svižný růst cenové hladiny je podporován širokým spektrem kategorií, nejvýrazněji službami. Nedostatek pracovní síly, kterému mnohé evropské země čelí kvůli stárnoucí populaci v kombinaci s růstem nominálních mezd, vede k vyšší spotřebě a komplikuje práci Evropské centrální banky (ECB).
ECB a americký FED (Federální rezervní systém) se nyní snaží snížit růst cenové hladiny, aniž by tím způsobili hlubší ekonomické zpomalení. To se zdá být nerealistické. Aby inflace udržitelně klesla ke 2procentnímu cíli, je potřeba výrazně zchladit pracovní trh a zvýšit nezaměstnanost. Tím se sníží inflace v oblasti služeb, která mnohdy tvoří dominantní část ekonomiky, a to výrazně zatlačí na celkovou inflaci. Společnosti ale nezačnou propouštět své zaměstnance, pokud k tomu skutečně nebudou nuceny, a to typicky kvůli upadajícím ziskům.
Z tohoto je patrné, že dosažení nižšího růstu inflace je v konfliktu se silným ekonomickým růstem. To je ale špatnou zprávou pro evropská aktiva, neboť ceny těchto aktiv jsou funkcí především ekonomické výkonnosti podkladového aktiva. Aby toho nebylo málo, budoucí boj s inflací mohou zkomplikovat optimistické trhy, které tak podporují reálnou ekonomickou aktivitu a možný růst cen komodit v důsledku znovuotevření čínské ekonomiky. Případné fiskální stimuly také mohou zkomplikovat boj s inflací.
ECB a monetární politika
ECB dosud zvýšila klíčovou úrokovou sazbu na úroveň 3 procenta. Trhy očekávají další růst v sazbách, a navíc ECB naplánovala na březen počátek kvantitativního utahování (snižování objemu aktiv v rozvaze ECB), což například americký FED již několik měsíců praktikuje. Vzhledem k tomu, že inflace výrazně neklesá a pracovní trh je robustní, obrat v monetární politice ECB se zdá být v dohledné době nepravděpodobný. Trhy v současnosti nedoceňují problémy spojené s ukotvenou inflací a předpokládají mírnější monetární politiku, než která bude skutečně zapotřebí na zkrocení vysoké inflace.
Od počátku října 2022 evropské akcie vzrostly o 20 procent, když se ukázalo, že v blízké době nehrozí hluboká recese, které se mnoho analytiků v minulém roce obávalo v souvislosti s cenami energií. Zároveň je ale stále víc zřejmé, že ECB bude muset být přísnější a výrazně zpomalit ekonomiku, aby zkrotila inflaci.
Inflace, její složky a pracovní trh
Evropská inflace je výrazná ve všech hlavních kategoriích, a navíc ještě podporována mzdovým růstem. Zatímco určité zlevňování cen zboží je pravděpodobně před námi, přetrvávající vysoké ceny služeb neberou zatím konce. Inflace cen potravin a energií výrazně zpomaluje, ačkoli je stále zhruba třikrát výše, než tomu bylo před koronavirovou pandemií, kdy činila zhruba 11 procent. Inflace cen zboží stále roste, ale je pravděpodobné, že se to obrátí směrem dolů s tím, jak zpomaluje výroba. Inflace cen zboží je na 7 procentech, což je zhruba osmkrát výše, než tomu bylo před pandemií. Inflace cen služeb je zhruba třikrát výše, než byla před pandemií na 5 procentech, ale na rozdíl od inflace cen zboží se zatím nezdá, že by měla dosáhnout svého vrcholu a stabilně zpomalovat. Inflace v oblasti energií se díky mírnější zimě a kombinaci vládních opatření mírní. Nicméně ceny energií se pravděpodobně jen tak nevrátí na hodnoty před pandemií, kvůli strukturálním změnám ve způsobu její výroby. Ceny bydlení jsou zhruba dvakrát výše, než před pandemií a pořád rostou, nyní se nachází zhruba na úrovni 2,5 procenta.
Nezaměstnanost v Evropě je rekordně nízká na úrovni 6,5 procenta (naposledy byla takto nízká kolem roku 1982). Skutečná mzdová inflace, která se liší od oficiálních statistik, je nejvyšší v tomto století na 5 procentech. Oficiální údaj je na více než 3 procentech a pravděpodobně bude konvergovat ke zmíněným 5 procentům.
Ekonomická aktivita v Evropě tak bude pravděpodobně zpomalovat s tím, jak se postupně do ekonomiky začnou propisovat účinky přísné monetární politiky. Část tohoto účinku se již projevuje v ekonomice tím, jak rostou náklady na půjčky. Ceny nemovitostí v důsledku padají, a to snižuje pocitové bohatství spotřebitele. Krátkodobě ale mohou spotřebitelé pocítit úlevu v důsledku snížení cen komodit. Indikátory PMI pro služby i výrobu jsou v oblasti kontrakce a začaly se pomalu zlepšovat, aby odrazily popsanou úlevu v cenách energií.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
