Počet dokonaných sebevražd v ČR v roce 2011 byl 1 589, což je více jak obětí dopravních nehod. Od roku 2006 došlo k nárůstu o 13,5%. Nárůst počtu psychiatrických vyšetření od roku 2003 do r. 2012 byl cca 60%, v r. 2012 navštívilo psychiatra 580 000 osob.
Jsme ve fázi dokončení přípravy Strategie reformy psychiatrické péče – fáze 5. Strategie má silné stránky – po 20 letech se konečně problematika začala řešit. Proběhla rozsáhlá diskuse odborné veřejnosti.
Slabou stránkou je, že nebyli dostatečně zastoupeni její adresáti – uživatelé psychiatrické péče a zástupci jejich rodin, přestože se ČR zavázala v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením (zejm. čl. 4 odst. 3) konzultovat připravované politiky a zákony s organizacemi lidí s postižením. Stejně tak nebyly zapojeny do přípravy některé rezorty. Pokrývá oblast zdravotnictví, nikoli celou škálu potřeb pro začlenění do společnosti a odpovídající kvalitu života člověka se zdravotním postižením v 21. století. Česká republika se zavázala v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením zajistit služby dostupné v přirozeném prostředí a nenutit lidi žít v instituci. Obáváme se, že Strategie ustrnula ve fázi humanizace prostředí léčeben, do kterých se budou investovat prostředky, místo vytvoření sítě služeb dostupných v místě bydliště člověka. To se neslučuje se strategickými dokumenty EU pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů, protože udržení člověka v jeho přirozeném prostředí je z dlouhodobého hlediska méně nákladné a pro člověka i společnost přínosné.
Důležitým předpokladem úspěšné reformy péče je naslouchat názorům a vlastním zkušenostem uživatelů psychiatrické péče a jejich svépomocných sdruženích. Jejich sloganem je „ O nás s námi“.
Nejlepším odborníkem na duševní onemocnění je ten, který nemoc prožil a prožívá.
Chceme
Zvýšit kvalitu života
Být partnerem při tvorbě strategie a realizaci uživatelsky zaměřené reformy/zákonů a politik, které jsou adresovány zejména nám.
Změnit pohled na uživatele psychiatrické péče a další skupiny osob s duševním postižením.
Být co nejpřirozeněji začleněni v občanské společnosti.
Nechceme
Vytvářet „zlaté klece“ („humanizované“ léčebny) ani ghetta uživatelů na okraji společnosti.
Být pouze konzumenty léků či „péče“, ale být informovaným uživatelem lékařské péče.
Být diskriminování, ale ani pozitivní diskriminace není dlouhodobé řešení.
Ztrácet část života v atace a následně pouze přežívat (osobně jsem ztratil min.5 let).
Polovičatou reformou ztratit možnost posunout péči o uživatele psychiatrické péče a další skupiny osob s duševním postižením z 19. století na začátek 21. století.
Pro ochranu práv lidí s duševním postižením (s mentálním postižením, duševním onemocněním, seniorů, lidí po úrazu mozku, atd.) hraje klíčovou roli problematika způsobilosti k právním úkonům. V novém občanském zákoníku byla přijata nová právní úprava svéprávnosti, která zatím implementuje jen v malé míře čl. 12 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, týkající se uplatnění právní způsobilosti lidí s postižením. Při příležitosti nabytí účinnosti nového občanského zákoníku a probíhající přípravy prováděcích předpisů byla dohodnuta spolupráce s Ministerstvem spravedlnosti, která by vyjasnilo, jak novou právní úpravu i za této situace co nejlépe využít k plnění závazků ČR vyplývajících z čl. 12, jak ji interpretovat a šířit v praxi, co je možné dále vyřešit v rámci připravovaných prováděcích předpisů, zejména zákona o opatrovnictví, i jaké jsou perspektivy plné implementace čl. 12.
Na TK vystoupili organizátorka akce, místopředsedkyně Senátu Miluše Horská, náměstek ministryně spravedlnosti František Korbel, Jan Jaroš z Občanského sdružení Kolumbus, Dana Kořínková z Quip - Společnost pro změnu a Pavel Říčan za FOKUS Vysočina.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
