Generálka proběhla zdárně...

Jistěže už před sto lety bylo nezbytné vyvraždění jednoho a půl milionu (některé zdroje uvádějí až dvou miliónů) obyvatel logisticky připravit a přípravy nešly utajit. Americký velvyslanec Henry Morgenthau či německý kněz Johanes Lepsius marně burcovali „civilizovaný“ svět, že se chystá  obludný zločin. Západ se spokojil s „poukazováním“, „znepokojením“, „odsuzováním“.

I dnes, v době téměř meomezených informačních možností je zřejmé, co sultán Erdogan chystá. I motiv připravené likvidace (zatím jen části) národa je stejný, metody jsou podobné a historické paralely hrůzostrašně srovnatelné. Západ, jehož jsme prý součástí, opět „poukazuje“ či „vybízí ke zdrženlivosti“, zatímco vrahové vraždí. Česká republika ústy své politické reprezentace bezzubě opakuje v Bruselu a Washingtonu naučené nicneříkající fráze, opět se schováváme za diplomatické šosy zkušených sedmilhářů z Francie či Německa.

Za nějaký čas nám budou i naši ministři a náš premiér opět veřejně „vyjadřovat znepokojení“ nad „otřesnými zločiny“, jichž se kdovíjací zločinci dopouštějí v turecké bezpečnostní zóně na severu Sýrie. Několik set mrtvých Kurdů na jednoho zabitého osmanského vraha je „dobrý“ výsledek. Můžeme našim „spojencům“ blahopřát.

A co ty historické paraleley? Nu, zde jsou.

Umění vraždit. Dříve jen slovem, dnes i obrazem.