Další „svátek“ sportu zvaný ze setrvačnosti Olympiáda bude pokračovat až napřesrok v létě. „Pokrok“ asi nelze zastavit, objeví se nové disciplíny, vyvoleným bude nadále tolerováno vysmívání se světu třeba „čistým“ dopingem.
Ano, bylo to úžasné, ale taky – zkrátka – jakou „váhu“ má dnes medaile?
Samozřejmě by bylo pokrytecké neobdivovat se jednotlivým hrdinům Olympiády jako jsou třeba Martin Fourcade, Ester Ledecká nebo třeba týmům německých či ruských hokejistů. Ale celkově bohužel Olympijské hry chřadnou a trpí rozkladem vlivem politických čachrů, do nichž se nechávají zatahovat hlouběji a hlouběji jednotlivé národní olympijské výbory, různé svazy, na sport napojení sportovní bafuňáři a dokonce i jednotliví sportovci.
Jakou skutečnou váhu mají olympijské medaile vítězů národních týmů z Norska, když je všeobecně známo, že 6 000 balení povoleného dopingu bylo skutečně zkonzumováno norskými vytrvalci, jimž však k nepokrytému vysmívání se fair play stačil vždy „štempl od doktora“? Jakou váhu mají i ty ostatní medaile, když byl sportovní svět zbaven konkurence čistých sportovců z Ruska, k jejichž neúčasti, jak se ukazuje, stačila pouhá pomluva a jejichž reprezentace nebyla rehabilitována ani po absolvování soudní dohry v Lausanne?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV