„Je to vítězství diplomacie, americké národní bezpečnosti a bezpečnosti světa,“ konstatoval Barack Obama k faktu, že Kongres USA „pustil“ jadernou dohodu s Íránem. „Nyní se začneme věnovat kritické práci na uplatňování a ověřování dohody tak, aby Írán nemohl získat jaderné zbraně.“

Hlasování v Senátu vzápětí podpořily americké protiválečné koalice, stejně jako třeba Národní íránsko-americká rada (NIAC). Její předseda Trita Parsi podotkl, že smlouva řeší jen jeden z mnoha aspektů napětí v americko-íránských vztazích a neznamená tedy, že si Írán s USA hned padnou do náručí. „Nicméně, jen proto, že se z Íránu a USA nestanou přátelé hned zítra, neznamená, že jsou odsouzeni být nejhoršími nepřáteli navždy.“

Pro smlouvu v Kongresu přitom nehlasoval jediný člen Republikánské strany, která jednotným hlasem dohodu odmítá, a to především kvůli Izraeli. „Je to fundamentální zrada bezpečnosti USA a našich nejbližších přátel, v první a posledně řadě Izraele,“ prohlásil například texaský guvernér a prezidentský kandidát Ted Cruz a všech jeho 16 protikadidátů v republikánských primárkách se vyjádřilo obdobně. Třeba Mike Huckabee přitom dokonce prohlásil, že Obama svou smlouvou „vezme Izraelce a nechá je napochodovat ke dveřím plynové pece“. Republikáni nabízejí Izraeli bezpodmínečnou podporu ve všech směrech, přičemž někteří z nich o Izraeli hovoří jako o „51. státu“ USA. A jeden z lídrů americké proizraelské lobby, casinový miliardář Sheldon Adelson, už oznámil, že má v plánu „koupit“ příští prezidentský úřad, aby mohl smlouvu zrušit, jen si zatím prý ještě nevybral toho správného kandidáta. V kombinaci s Donaldem Trumpem, který je rovněž rozhodnutý koupit si umístěnku do Oválné pracovny, se tak nabízí další syrový pohled na americkou „demokracii“, nebo spíš na stvrzení faktu, že se USA už staly oligarchií.