V rámci „nepříliš funkční“ dohody mezi EU a Ankarou a bez ohledu na četné protesty nebo nesouhlas Vysokého úřadu OSN pro uprchlíky (UNHCR) zamířili z Řecka do Turecka první „nelegální“ uprchlíci a další, už prý „legální“, začali z Turecka přijíždět do EU. Hned po prvním dnu se tento „lidský barter“ ale zadrhl a v samotném Turecku rostou obavy. Nikoli však kvůli uprchlíkům, s nimiž se Ankara umí brutálně vypořádat, ať už zabíjením nebo násilnou deportací, nýbrž kvůli zvěstem, podle nichž USA chystají v Turecku „změnu režimu“. 

Dva bývalí američtí ambasadoři v Turecku, Mort Abramowitz a Eric Edelman, například před pár dny ve Washington Post vyzvali tureckého prezidenta Recepa Erdogana, aby svou radikální politiku buď reformoval, nebo aby rezignoval. Už předloni přitom psali o nutné „změně režimu“ v Turecku a vyzývali Baracka Obamu, aby tureckou vládu svrhl. Další neokonzevativec a někdejší vysoký představitel Pentagonu Michael Rubin se pak na stránkách Newsweeku rovnou ptá, zda se v Turecku bude konat převrat, přičemž konstatuje, že pokud se tak opravdu stane, bude americká administrativa s novou pučistickou vládou spolupracovat.

Mezitím byl v USA zatčen obchodník Reza Zarrab, který vlastní pasy Íránu, Turecka a Ázerbajdžánu. Podle některých spekulací tento krok Washingtonu v mnohém připomíná „tažení“ proti ukrajinskému oligarchovi Dmytro Firtašovi, který měl blízko ke svrženému prezidentu Janukovyčovi. Zarrab prý nyní může popsat Spojeným státům tajné obchody mezi Erdoganem a zeměmi jako například Írán a poskytnout jim tak další páku a možná i záminku k něčemu tvrdšímu.  

Klid nevládne ani ve vztazích mezi Ankarou a Evropou. Nejprve Recepa Erdogana silně rozdráždilo krátké satirické video odvysílané v německé televizi, a posléze i přítomnost několika evropských diplomatů na soudním přelíčení s redaktory dnes už násilně „znárodněného“ deníku Zaman. Britský konzul si v soudní síni dokonce pořídil selfie… Evropa svůj postup hájí a postavily se za ni i Spojené státy – nejenže západní diplomatickou aktivitu v Turecku podpořily, ale navíc i demonstrativně z Turecka „z bezpečnostních důvodů“ stáhly rodiny svých vojáků sloužících na diplomatických postech nebo základnách.