Nezačal ani příchodem Mirka Topolánka do čela ODS v roce 2002.

Každá z těchto porážek byla jen důsledkem neřešení trvalého a rostoucího problému ODS.

Každá z nich mohla být bodem obratu, mohla a měla vést k anylýze příčin poklesu důvěry voličů a prevenci, či nakonec zastavení jejich odlivu. Místo toho zůstal problém neřešen a vedl k eskalaci ztráty důvěryhodnosti ODS.

Každá z nich má mnoho příčin, ale konstatou je jeden zásadní fakt:

ODS je stranou, která zapoměla co dělá politickou stranu společenskou silou, co jí dává sílu a co je podmínku jejího úspěchu.