A pokud by ta smlouva byla mezi vámi a jedním z vašich sousedů a vy jste vznesli nějakou námitku, dokonce i jen námitku proti způsobu jejího projednávání a proti tomu, že nemáte dost informací k tomu, abyste smlouvu podpořili, byli byste obviněni těmi, kdo smlouvu obhajují z toho, že vaším motivem je prostá nenávist k tomu sousedovi, ačkoliv jste dosud ve vzájemných vztazích, přes některé rozdíly týkající se většinou třetích stran, vycházeli přátelsky a ve většině věcí jste dokonce spojenci?

Taková smlouva se právě projednává. Co je jejím obsahem, nevíme, nebo toho víme jen velmi málo a ještě k tomu jen o některých jejích článcích.

Přesto nám naše politická reprezentace tvrdí, že ta smlouva je životně důležitá, že bude výhodná a dokonce nám vyhrožuje, že její podpis je nutný pro naše přežití. Na otázky o jejím obsahu nám ovšem neřeknou nic, kromě toho, že “ Transatlantické obchodní a investiční partnerství” (TTIP), je smlouvou nové generace a je o něco širší než tradiční smlouva o volném obchodu a redukci celních bariér. Zahrnuje regulatorní spolupráci, investice a jejich ochranu, veřejné zakázky, finanční služby, ale i ochranu a tok dat.”

A pak si její přední propagator postěžuje, že “ Citlivých témat je proto celá řada. Vezměme si například právě ochranu dat, kde je tradice a legislativa na obou stranách Atlantiku velmi odlišná. Dá se očekávat, že právě toto téma by se mohlo stát novým jablkem sváru. Bohužel ovšem často nejde o faktické diskuze a analýzy odlišných pozic a přístupů, ale jen o symboliku, za kterou se odpůrci TTIP schovávají.”

Faktická diskuze a analýza, pane europoslanče Zahradile, je možná tehdy, když obě strany diskuze ví, o čem hovoří. Moc rád bych o smlouvě diskutoval, před tím, než budeme postaveni před rozhodnutí podepsat či ne. Ale přiznám se, že o ní nevím téměř nic.