Lubomír Zaorálek, ministr zahraničí v Babišově (oficiálně Sobotkově) vládě, vyrobil snad vůbec největší skandál v celém svém dosavadním ostudném vystupování a jednání během ukrajinské krize: Na jeho doporučení se vláda odmítla zabývat žádostí části volyňských Čechů o repatriaci z území, na němž po státním převratu jsou naši krajané vystaveni akutnímu nebezpečí.

„Pomozte nám!“

„Divoké situace využívají organizované bandy, které loupí. V současné době se bojíme opouštět své domovy," píše se v otevřeném dopise, který před čtrnácti dny poslala Bohuslavu Sobotkovi Ema Snidevičová, předsedkyně Spolku volyňských Čechů v oblasti města Žitomir na severozápadě Ukrajiny.

Naši krajané se oprávněně obávají násilí ze strany ozbrojených band. V zemi nefunguje policie a nedodržují se žádné zákony, pouze zákon silnějšího. Většina rodin má ještě v paměti, jak Banderovci vypalovali české vesnice. A vědí, že k odkazu nacistických tlup se dnes otevřeně hlásí „vítězové z Majdanu“ – Pravý sektor i strana Svoboda, která v pučistické kyjevské vládě získala pět křesel – včetně ministerstva vnitra a obrany.

Pro koho jsou milióny z našich daní?

Posílat letadla pro zraněné přátele pana Pánka – to jde naší vládě hned. Vždyť jsou to spolubojovníci domněle charitativní, ve skutečnosti čistě zpravodajské organizace „Člověk v tísni“, placené kromě jiného ministerstvem zahraničí. Stejně tak expresně „zasílat“ desítky miliónů korun jako „kapesné“ pučistické vládě. Ala postarat se o několik desítek či stovek našich krajanů, kteří v nouzi žádají svou starou vlast o pomoc – nad tím soudruh ministr mávne rukou.