Pozoruhodné navíc je, že poslanci chtějí omezit dary od sponzorů a firem. Přiznám, že pokud kandidát nemá v zádech bohatou stranu, pak nemá jinou šanci získat peníze než od svých přátel a firem. Uniká mi, proč podobný zákon poslanci nezačali psát už před parlamentními volbami sami pro sebe.
Nedemokratickou hrůzou totiž je, že parlamentní strany dostávají státní příspěvky a z nich pak platí kampaň - zatímco strany, které nedosáhly 3procentní hranici, nedostanou ani haléř. Se stamiliony v kapse se volby vyhrávají velmi lehce. S těmi se už lehce zaplatí správné průzkumy - mj. i ty, které vás dostanou na obrazovku ČT. Diskriminace malých stran a hnutí nebo nezávislých kandidátů je v České republice do očí bijící.
Ve Sněmovně mají strany mandát asi od 80-ti procent voličů, což odpovídá zhruba 45 procentům oprávněných voličů. Jinými slovy - ve Sněmovně jsou zastoupeni delegáti méně než poloviny občanů. Platit si je musí ale všichni. V případě voleb do Senátu je to ještě nespravedlivější - stát zaplatí stranám za jejich vítězné kandidáty slušnou sumu - 900 000 ročně - tedy 5,4 milionů korun. Nezávislý kandidát ale nedostane za vítězství ani kačku. Stranám se samozřejmě hodí investovat do kampaně, protože nejde jen o politické body, ale i o peníze. Až budete zase hlasovat, vzpomeňte si, že každému senátorovi zaplatíte 4 miliony ve mzdě, 6 až 9 milionů na náhradách a 5,4 milionu jeho straně. Celkem vás stranický senátor vyjde nejméně na 15 milionů za jedno volební období. Nestraník pak na 10 milionů. Slušný nestraník by mohl stát jen 4 miliony za mzdu, protože náhrady si senátoři ani poslanci vybírat nemusejí. Jak víme, málokdo tomu ale odolá a jak víme, někteří zastupitelé si prý za náhrady koupili i luxusní byt.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomio Okamura