Mezi těmito obyvateli je zhruba 6-7% privilegovaných obyvatel, kteří bydlí v obecních bytech a většinou neplatí žádné, anebo jen symbolické nájemné tvořící pouze náklady prosté reprodukce bytového fondu, který používají (cca 60Kč/m2/měsíčně). Přitom jen 1-2 % z nich patří mezi sociálně potřebné.

Všech těchto 94% obyvatel nemá problém se uplatnit na trhu bydlení, neboť k bydlení mají kompetence.

Cca 5% obyvatel má sice kompetence k bydlení, avšak není schopno si vydělat dostatek finančních prostředků na to, aby zaplatili obvyklou cenu bydlení bez svého zavinění. Mezi tyto obyvatele patří zejména důchodci, invalidé, lidé s chatrným zdravím, matky samoživitelky či lidé po životních pohromách apod. Všichni tito lidé jsou dostatečně zajištěni nárokovou dávkou „příspěvek na bydlení“ (zákon 117/1995 Sb.), která garantuje, že nemusí za přiměřené bydlení platit víc, než 30% disponibilních příjmů. Jedinou výhradou je, že příspěvek nerespektuje skutečnou výši místně obvyklého nájemného (viz mapa ARK, která je na portálu i MMR a SFRB), ale opírá se o normativní nájemné.