Tato pětikoalice byla zvolena v říjnu 2021 a první výraznější úkol – zastavení rozpadu veřejných financí – začala svým tzv. konsolidačním balíčkem řešit až po roce a půl, v květnu 2023, ale s nutným dovětkem, že byl balíček uveden v život prakticky až v lednu 2024. Vládě zbývá do konce svého čtyřletého období v tuto chvíli méně než 20 měsíců (ze svých 48) a to všichni dobře víme, že vlády v posledním roce svého vládnutí už nedělají vůbec nic. Jen se připravují na volby, resp. dávají líbivé dárečky voličům. To je ale to poslední, co si náš velmi pochroumaný státní rozpočet může dovolit.

V pondělí ráno jsem viděl na ČT24 předsedu vlády řečnit na konferenci s podivným názvem „20 let tvoříme Evropu“. Nevím sice, proč si k této konferenci vybrali zrovna datum 22. ledna, to žádným výročím není, ale o to tolik nejde. Určitě právě teď „netvoříme“ Evropu. Evropa byla jako kulturně-civilizační entita, a jako jisté srozumitelně vymezené teritorium, vytvářena ne staletí, ale tisíciletí. Organizátoři konference si asi popletli Evropu a Evropskou unii. Tím se snad dá vysvětlit oněch 20 let, myšleno od našeho vstupu do Evropské unie.

Tím se dostávám ke klíčovému slovu, kterým je ono „tvoříme“. Ani Evropskou unii netvoříme, pouze jsme se stali jejími vysoce pasivními členy. O nějakém tvoření nemůže být ani řeči. Opět jsme se stali gubernií či provincií. Někdo si možná myslí, že Evropu tvoříme tím, že jsme si právě teď nastolili otázku přijetí společné evropské měny, eura. Tím v Evropě nic netvoříme, tím si zaděláváme na vlastní, zcela zbytečný problém. Stejně jako s myšlenkou zrušit v Evropské unii právo veta.