Máme málo evropských institucí, máme málo příležitostí setkávat se, máme málo vyslanectví po světě (v Bruselu jsou naše vyslanectví tři – při EU, při NATO a „při“ Belgii), málo absolventů akademicky mimořádně náročných mezinárodních studií má příležitost být někde umístěno a dobře zaplaceno, máme rozpočtové přebytky a je třeba, abychom je nějakým bohulibým způsobem využívali.

Máme Evropskou unii a máme Radu Evropy, obojí mají svá parlamentní shromáždění (čili i naše poslance v nich), ale je to pořád málo. Milovník takových organizací, a hlavně nasvícených pódií, z nichž může mluvit, Emmanuel Macron, zjistil, že mu dosavadní organizace nestačí, a proto si vymyslel novou – Evropské politické společenství. A první setkání tohoto „společenství“ se konalo v Praze. Jsme pyšní na to, že jsme byli vyvoleni, ale poněkud zaniká, že se příští setkání odehraje v Moldavsku. To je něco jako Fialova osmá řada na pohřbu britské královny.