Dnes u nás začínají volby již čtvrtého prezidenta naší polistopadové republiky. Zdá se, že už o nich bylo řečeno všechno, a že už téměř všechno o sobě řekli i všichni nabízející se kandidáti. Dvě věci však chybí. Nesnažili se vysvětlit, jakým řízením osudu se do vybrané skupiny možných budoucích prezidentů dostali. Šlo totiž o sebevýběr kandidátů a za nimi stojících mediálních agentur. A mnohá témata zůstala tabu. V mnoha ohledech ta nejdůležitější. 

Přímá volba znamenala rezignaci politických stran, jako základního prvku našeho systému parlamentní demokracie, na výběr vhodného kandidáta. To je nevysvětlitelným a neobhajitelným defektem naší politiky. Kandidát není vybírán – myšleno jakoukoli reprezentativní skupinou našich občanů. Pouze se nechává zvolit. To považuji za jistou formu negativního výběru, který postrádá jakýkoli pozitivní smysl.