Václav Žák: Česko-slovenské státoprávní uspořádání

11.08.2012 14:35 | Zprávy

Vzpomínky účastníků bývají ošidné. Paměť je selektivní a málokdo si dokáže udržet nezkreslený obrázek toho, co se v minulosti stalo. Při vědomí tohoto rizika bych přesto rád řekl několik poznámek k dvacetiletému výročí událostí, které vedly k rozdělení Československa.

Václav Žák: Česko-slovenské státoprávní uspořádání
Foto: Hans Štembera
Popisek: Nespokojení lidé zvoní klíči. Ilustrační foto

Účastnil jsem se většiny jednání mezi federální, českou a slovenskou politickou reprezentací. Málokterý komentátor si dnes všímá vnitřní dynamiky, kterou proces měl.

Připomeňme stručně, že svorníkem Československa nebyly ústavní instituce, ale Ústřední výbor Komunistické strany Československa. Jakmile ústřední výbor po listopadu 1989 zmizel, zmizela s ním i moc schopná rozhodovat spory. Ústavně bylo Československo velmi volnou federací. Právo na secesi bylo zakotveno v ústavě. Ve skutečnosti bylo po listopadu potřeba posílit roli centra například Ústavním soudem schopným rozhodovat spory a zásadou, že federální právo má přednost před právem republikovým. To ovšem bylo naprosto nemožné prosadit.

Bonmot Václava Havla o autentické federaci se na obou stranách začal interpretovat jako výzva k jednostrannému přesunu kompetencí z federace na republiky. Ani po střetu Václava Havla s Federálním shromážděním o změnu názvu státu, který se vyvinul ve známou pomlčkovou válku, první rozsáhlý přesun kompetencí nevyvolal politické třenice. Zlom nastal až v srpnu 1990 po jednání v Trenčianských Teplicích, když se ukázalo, že si Slováci představují státoprávní uspořádání podstatně jinak, než byla česká strana ochotna připustit.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Michal Zuna byl položen dotaz

Koho přesně tím myslíte?

Vy: Nenechme populisty a extremisty vzít si naši zemi a odvléct ji na stranu vrahů a okupantů. Myslíte, že když vyhraje ANO, což je dost pravděpodobné, že bude na straně Ruska? Jasně, kdyby vyhráli komunisti nebo SPD, tak by se to stát mohlo, ale to snad nehrozí. A k té propagandě - postřehl jste, ž...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Utajená návštěva a neradostné vyhlídky

15:49 Jiří Weigl: Utajená návštěva a neradostné vyhlídky

Pondělní glosa Jiřího Weigla