Kromě prognózy naznačoval potřebu dalšího uvolnění také vývoj základních makroekonomických ukazatelů, viz Tabulka 1. Reálný HDP se po krátkém období růstu v letech 2010–2011 začal opět propadat a záporná tempa meziročního růstu byla pozorována i začátkem roku 2013. V souladu s tím rostla i obecná míra nezaměstnanosti, která vyskočila nad 7 % na začátku roku 2013 a dosáhla tak dvouletých maxim. Růst nominálních mezd výrazně zpomaloval a dostal se pod úroveň krizového roku 2009, který charakterizuje výrazný propad reálného produktu. Podobně počet volných pracovních míst dlouhodobě stagnoval na nízkých hodnotách pozorovaných v průběhu krizového roku 2009. Celková inflace byla sice na úrovni dolní hranice tolerančního pásma inflačního cíle, ale jen díky regulovaným cenám a změnám nepřímých daní. Jádrová inflace byla již od poloviny roku 2009 záporná.
Tabulka 1: Srovnání klíčových makroekonomických ukazatelů
|
Dostupné k 7. 11. 2013 |
Dostupné k 9. 2. 2015 |
|||
|---|---|---|---|---|
| Hrubý domácí produkt (v %, sezonně očištěno) | II.Q/13 | -1,3 | III.Q/14 | 2,4 |
| Inflace (v %, CPI index) | 9/13 | 1,0 | 1/15 | 0,1 |
| Obecná míra nezaměstnanosti (v %, sezonně očištěno) | 9/13 | 7,1 | 12/14 | 5,9 |
| Průměrná nominální mzda (v %) | II.Q/13 | 1,2 | III.Q/14 | 1,8 |
| Počet volných pracovních míst | 9/13 | 39532 | 12/14 | 64497 |
Zdroj: ČSÚ
Oslabení koruny spolu s kurzovým závazkem ukotvilo inflační očekávání, pomohlo nastartovat reálný hospodářský růst a odvrátit riziko deflace v minulém roce. Výsledkem je oživující domácí poptávka a pozitivní vývoj na trhu práce, viz Tabulka 1. Inflace se však nevrátila do tolerančního pásma inflačního cíle, jak předpokládala prognóza z listopadu 2013, ale naopak dále zpomaluje i přes zrychlení reálné ekonomické aktivity. Důvodem je neočekávaný pokles světových cen ropy a potravin. Navíc se nenaplnily předpoklady prognózy týkající se cenového vývoje v eurozóně, když efektivní PPI v eurozóně poklesl přibližně o 2 % namísto 1,5% růstu předpokládaného listopadovou prognózou.1 Proto byla platnost kurzového závazku postupně prodloužena až do poloviny roku 2016, zejména z důvodu deflačních rizik v eurozóně.
Výrazný pokles světových cen ropy a potravin bude sice v letošním roce tlačit ve směru velmi nízkého růstu cen či dokonce deflace, ale zároveň bude stimulovat domácí poptávku. Efekty do domácí poptávky by měly postupně převážit a pomoci inflaci zpět do cíle. Situace roku 2013, charakterizovaná výrazným rizikem deflace a nízkou domácí poptávkou, se tak naštěstí zatím neopakuje. Pokles cen ropy a energií představuje pozitivní nabídkový impulz, který je realizovaný na pozadí rostoucí domácí poptávky a mezd.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
