Vladislav Černík: Ve věci I. Přikryla a bytů RPG (OKD)

01.10.2013 12:09

I. Přikryl popsal (podle mne) dost podrobně kauzu bytů RPG (OKD) ve svém článku: Ivan Přikryl: Bláboly a nemoudra o spojitosti kauzy dolu Paskov a RPG (OKD) byty Ovšem jeho úvahou se vine jednotící niť příběhu: stalo se to tak a tak a ani to nemohlo být jinak. Pokusím se nejen ukázat, že mohlo, ba i mělo a navíc doříci, že i teď je potřeba ofenzivní přístup státu. A provedu to inline textovou polemikou, kdy ocituji některé partie úvahy I. Přikryla a hned k nim přiřadím repliku.

Vladislav Černík: Ve věci I. Přikryla a bytů RPG (OKD)
Foto: ivanprikryl.cz
Popisek: Ivan Přikryl

Bajky a pověsti o tzv. bytech OKD mě již iritují. Ano, je to kauza hodná pozornosti, ale kromě osoby jednoho z vlastníků - akcionářů, pana Bakaly, nemají kauza dolu Paskov a kauza RPG byty žádnou logickou či vlastnickou spojitost. …

Trochu mi to připomíná házení deky na věc. Takto to přikrývat prostě nelze.

Především by p. Přikryla měl iritovat smutný osud Paskova. S tím se MĚLO počítat.

Kapitál není Dobroděj, ten přichází vydělávat! A když přestává vydělávat, tak prostě odchází.

Nezaměstnaní však ZŮSTÁVAJÍ!

Spojitost Paskova a bytů OKD je, přestože „akcionářsky“ téměř není.

P. Přikryl ví o bydlení dost. Bydlení není nějaký běžný tržní statek, a to ani podle liberální ekonomické teorie. Byty lidí, zvlášť svých zaměstnáním silně zdravotně postižených, se nemohou stát předmětem ryzího tržního byznysu. Pokud se tak stalo, a tím hůře, že za vlády ČSSD, tak je to špatně. I kdyby to bylo právně bez problémů a „vedení EU“ by tomu tleskalo.

Nemůžeme se odpojit od dominantního problému a politici logicky musí stát na straně desetitisíců potencionálních voličů. Ale take se argumentuje tím, že za privatizací a “dary” Bakalovi stála vláda ČSSD a tehdejší ministr financí Sobotka.

Ne, že nemůžeme, prostě z morálních důvodů, prostě nesmíme!

1. První chyba (nikoliv regionální nýbrž celostátní) se stala v roce 1991. Tehdy byl řešen osud vlastnictví bytů vystavěných státem (jen v rámci státní výstavby 1948 – 1989 to bylo vice než 1,8 milionů bytů). Bylo rozhodnuto, že klíčem bude skutečnost, kdo byty spravoval. Pokud tzv. Okresní podnik bytového hospodářství (OPBH) tak byly tyto byty bezplatně převedeny do vlastnictví obce. Pokud je spravovaly před rokem 1989 národní podniky (jako byty podnikové, služební, stabilizační, tedy “dekrety” nevystavovaly národní výbory nýbrž tyto podniky) tak byly byty zahrnuty do majetku firem a jako součást určeny k privatizaci. To byla první a zásadní chyba. …

Když už se taková chyba stala, tak ji musíme napravit. Prostě se nesmíme bát, a to ani EU, ani MMF. Třeba speciálním zákonem, pokud vedení NWR/RPG se nechce nějak na nápravě podílet. Např. vysokým zdaněním, takového majetku.

2. Z jakési “procesní opatrnosti” však ministerstvo financí do smlouvy o převodu vlastnictví zarnulo (dodnes platné) dvě pojistky: Tou první je zákaz převodu vlastnictví týkající se bytů a povinnost v případě převodu nabídnout je nájemcům, tou druhou je rozvazující podmínka. Pokud by kdykoliv byla zjištěna chyba v ceně a tedy nepovolená veřejná podpora, může stát od smlouvy odstoupit (pokud by se nedohodl na dorovnání ceny například).

3. EK dostala několik podnětů, ale nepovolenou veřejnou podporu nikdy nekonstatovala.

4. Kauze poté vláda věnovala pozornost-avšak pan Bakala téměř 4 roky veřejně konstatoval, že byty připravuje k privatizaci a k převodům do vlastnictví nájemcům.

Pokud někdo, tedy nabyvatel, a to i když to Bakala někam převedl, tedy pravým jménem zašantročil, takto jedná, tak jedná s prvotním cílem smlouvu nedodržet, uvádět někoho v omyl, a to způsobem dost zavrženíhodným, neboť vychází z tísně druhé strany, tedy nájemníků. Pak je nutno začít jednat, jako by smlouva pozbývala platnosti!

Závěr

Pokud prezident spekuluje, že by se 45.000 bytů předalo OKD kraji s ročním výnosem 1,2 mld. Kč a z těchto výnosů by se měl financovat útlumový program, je to Cimrmanovský úkrok stranou. Útlumový program by měl financovat vlastník OKD a firma RPG byty s tím, bohužel, nemá nic společného. A jsou tu další argumenty. Za prvé není reálné, že by firma mohla v bytovém hospodářství dosahovala ročnět zisk 1,2 mld. Kč (což by byl zisk cca 26,6 tisíc z bytu ročně)což je ekonomický nesmysl. Kromě toho jsou veřejné informace, že na rekonstrukce si RPG otevřelo úvěr ve výší 12 až 20 mld. Kč, takže při převodu by se tento závazek musel vypořádat. Kuloární – neověřené informace hovoří o tom, že Bakala v RPG byty nevlastní již nic a není (kromě historické) žádná spojnice majetková mezi RPG a OKD. To posvětil ministr Kalousek když prohrál arbitráž 30 mil. Kč (viz výše).

Poznámka na okraj

Situace s regulovaným nájemným byla kauza sama o sobě neudržitelná (viz postup Evropského soudu pro lidská práva v analogické situaci v Polsku). Vláda ČSSD tedy musela i na základě nálezů Ústavního soudu tuto situaci řešit. V roce 2005 přijala zákon o postupné deregulaci – jednostranném zvyšování nájemného. Bylo to nezbytné, jinak by byl stát soukromými vlastníky žalován, soud by prohrál a platil miliardy.

Kauza s regulovaným nájemným, byla dobře udržitelná a p. Přikryl to ví! Jenže vláda ČSSD „klekla“ před soukromým sektorem. Na hrozby žalobami od majitelů domů měl stát reagoval přípravou protižalob!

SON několikrát upozorňoval na nevhodnost skokové deregulace!

Z družstevního sektoru (a to nejen od nás) bylo jasně známé, že s tehdejší výší nájemného za m2 lze byty ziskově provozovat!

Nelze dovolit deregulaci bez přípravy celostátní koncepce bytové politiky! A to nejen přípravy, ale jejího faktického spuštění! Od státu, přes kraje, města a i obce.

A to i vypracováním mechanismů, jak stavět podnikové byty.

A konečně nelze přistoupit na „hru“ majitelů bytů, že oni si stanoví „tržní“ nájemné a stát ho bude fakticky hradit u sociálně slabých. Zde se nejedná o žádné tržní nájemné, ale jejich direktivné stanovené nájemné. A to metodami jednak kartelové dohody, a navíc v netržním prostředí, neboť státní, podnikový a družstevní sektor byl „vynulován!

Taková výše nájemného je pro stát nezvládnutelná, a levnější byty prostě neexistují.

Majitelé domů velmi dobře věděli, že pokud by stát ofenzivně použil tyto argumenty, tak by jejich žaloby v Bruselu neobstály. A tak rozehráli z jedné strany hru na antikomunismus a z druhé strany hru na to, že ceny nájemného po deregulaci klesnou. Stouply o stovky Kč, a někde pak klesly o pětikorunu, nebo podobně!

Cituji tehdejšího „neregulačního“ ministra za ČSSD Martínka:

… předpokládal jsem další ekonomický růst a že ČSSD a že budeme i nadále u vlády a uděláme pak nějaká sociální opatření…

Na to jsem mu řekl:

Zákony se nedělají pro pěkné počasí, ale naopak, aby obstály i v tzv. sakra časech, a musejí počítat i s tím, že může nastoupit jiná vláda, která nebude mít takový sociální aspekt.

Odtušil, že je to sice pravda, ale že ho to tehdy tak nějak nenapadlo!

Školní příklad, jak se politika nedělá!

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vasevec.cz

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

18:28 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

Čtenářský zážitek Petra Žantovského z pamětí Woodyho Allena.