Volební program Hnutí ANO se už vyhybá přímočarému výkřiku, že stát lze řídit jako firmu. Nabízí košatější představu postupu “podle stejných principů, za jakých hospodaří fyzické osoby, živnostníci nebo firmy“. K těmto principům patří, že také státní příjmy a výdaje mají být dlouhodobě v rovnováze. Dále, že musíme být schopni investovat do budoucnosti, a konečně - provoz státu je třeba řídit s péčí řádného hospodáře. Jedině investice snesou nějaký ten dloužek („investice nebudeme nikdy škrtat“).

S tím se dá souhlasit, avšak jen do okamžiku, než narazíme na záměr výstavby dalších bloků jaderných elektráren v Dukovanech, Temelíně a bůhvíkde ještě. Tam si můžeme všechny ty principy strčit za klobouk, protože nevíme, jak dlouho se to taky může stavět (ne-li věčně), kolik to nakonec může stát a jestli tu předraženou elektřinu bude někdo chtít. Do toho že by šel řádný hospodář? Proč zrovna tohle neškrtnout?

Asi proto, že jaderné elektrárny jsou evidentní úlitbou prezidentu Miloši Zemanovi. Hnutí teď potřebuje jeho přízeň. Stejná věc nás napadne, když vysloveně proevropské ANO zařazuje do svého volebního programu odmítání eura „za stávajících podmínek a situace v eurozóně“. Pokud se hnutí opře také o povolební spolupráci s komunisty, čeká jej obtížné hledání, jak se z takových závazků vymotat. Náznak postupu vidíme v záměru aktivně podpořit reformu eurozóny - ve které nejsme a hned tak nebudeme. Dorazili jsme na rozcestí a vyrážíme oběma směry najednou?

Jaderné stýskání po století páry působí v současném programu ANO jako pěst na oko, když to srovnáme třeba s velice moderním pojetím digitalizace státní správy. Tady je jasná představa, a přitom se počítá každý pětník. Záměr sloužit občanům, nikoliv vyžírkům státních zakázek. Standardizace výstupů z ministerstev, aby se data dala propojovat a systémy se budovaly jako skládačka. Napřed to zkoušet na malém pilotu. To je opak obřích projektů, které se nakonec zhroutí a občan nemá kde přihlásit auto. Další užitečné záměry: Stát dá rychlý internet i na venkov. Venkovská pošta jako zprostředkovatel digitálních služeb včetně vyřizování občanky či řidičáku.

Když to jde v informatice, čekal bych, že i v energetice se přístupy mladého hnutí vyvíjely. Ještě ve volebním programu pro evropské volby se ANO stavělo za jádro a uhlí. Brojilo proti evropskému cíli 27 procent energie z obnovitelných zdrojů, ve kterém vidělo hrozbu naší konkurenceschopnosti (ale nic nemělo proti dotované řepce na bionaftu nebo kukuřici pro bioplynky). Jenže mezitím se leccos stalo. S uhlím už brzdí, limity neprolamovat. Jako by však nevidělo, že výrobci jaderné technologie, třeba u nás preferovaný americký Westinghouse, krachují. Otazník visí nad dokončením jejich staveb i v USA.