Červnový summit EU (Evropská rada) má bohatou agendu, včetně volby prezidenta, ale strategický dopad může mít návrh, který předneslo před dvěma týdny Německo, Belgie, Dánsko, Řecko, Irsko, Lucembursko a Portugalsko na schůzce ministrů životního prostředí. Má podobu výzvy ke stanovení náročnějšího cíle pro stanovení energetické účinnosti do roku 2030. Seznam iniciativních zemí má logiku. Řadu z nich najdeme mezi těmi, kdo dosáhl největších zvýšení energetické účinnosti v minulém období 2008 až 2012. Po přepočtech, které zahrnují vliv krize a klimatických faktor, stejně jako zvětšování rozlohy bytů v nejchudších zemích, byly nejúspěšnější (řazeno abecedně) Bulharsko, Dánsko, Řecko, Maďarsko a Slovensko. Německo přidalo později, ale má největší ambice.

Závazný cíl úspor?

Na stole je tak návrh Evropské komise, který požaduje závazné snížení měrné spotřeby primárních energetických zdrojů (zhruba na jednotku HDP) do roku 2030 o 30 až 35 procent vůči roku 2007. Iniciativní skupina podporuje i pozdější návrh Evropského parlamentu, který rovněž reaguje na ukrajinskou krizi a žádá snížení spotřeby dokonce o 40 procent, což by znamenalo zdvojnásobení tempa úspor ve srovnání se stávajícím cílem. Rozdíl proti stávajícím plánům je také v tom, že dosavadní cíl EU ve výši 20 procent úspor má charakter nezávazného doporučení, zatímco Evropská komise i Evropský parlament navrhují závazný cíl.

http://uk.reuters.com/article/2014/06/17/eu-energy-efficiency-idUKL5N0OY4KQ20140617

Evropská komise podnikla pokus o odhad dopadů takového opatření (impact assessment) a dospěla k závěru, že každé euro investic přinese dvě eura úspor. Celkově by se rychlejší tempo snižování měrné spotřeby promítlo také do tvorby pracovních míst a zlepšování konkurenceschopnosti. Vyšší náklady se soustřeďují hlavně na energetický sektor.