Argumentace, že nelze daně dál zvyšovat, protože už vzrostly, je pravdivá. Ale neméně silnou argumentaci nabízí fakt, že narůstala hlavně daňová nerovnost, kdy se břemeno přesunulo na lidi se středními a nízkými příjmy, zatímco vysokým příjmům se ulevilo. Snaha oživit ekonomiku (přestat dusit, neškrtit, povzbuzovat) nesmí být zástěrkou pro prodlužování společenské nespravedlnosti. Pomohlo by taky, kdyby si ČNB přestala plést brzdu a plyn.
Je to zhruba tak, jak jsme čekali. Hrubý domácí produkt ve srovnatelných cenách klesl meziročně o 1,1 procenta, uvádí předběžný odhad Českého statistického úřadu.

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpoh021414.doc

Podrobnější údaje budou k dispozici až 6. března, ale nebudeme daleko od pravdy, když se pokusíme tvrdit, že nominální HDP (bez přepočtů, v běžných cenách), ze kterého se takříkajíc vybírají daně, bude stejný jako roku 2008.

Přesněji, bude už pátým rokem za sebou stejný nebo menší než roku 2008. Kdo chce tuto smutnou řadu stagnující ekonomiky vidět na vlastní oči, klepne si na výše uvedené stránce ČSÚ v pravém sloupci (Průřezové statistiky) na řádku Makroekonomické údaje a stáhne se mu sešit v excelu, kde najde všechna potřebná čísla. A když doplníme k této sadě, která zatím sahá jen do roku 2012, vysoce pravděpodobný odhad loňského roku, můžeme pravicové vlády modrých bolševiků Topolánka a Nečase (Kalouskovy vlády) ozdobit hrdým titulem „vlády ztracené pětiletky“.