Co udělá s Evropskou unií hrozba britského vystoupení z řad členů (Brexit)? Oslabí ji? Nebo se uplatní pravidlo, že co nás nezabije, to nás posílí? Odpověď se hledá těžko. Vlastně ani nevíme, co Británie přesně chce. Ještě důležitější však může být to, co chtějí ti druzí – a dávno vlivnější než Británie.

Seznam britských výčitek Evropské unii je pestrý, ale míří popravdě hlavně domů. Vychází z potřeb vnitropolitického boje konzervativců britského premiéra Davida Camerona postavit protiváhu k eurofobní UK Independent Party (UKIP). Ta sice získala ve volbách jediné křeslo, a neuspěl dokonce ani vůdce strany Nigel Farage, ale v parlamentních volbách se počítá jen vítězství v konkrétním volebním obvodě, nikoliv počet hlasů. Zato v referendu je to jinak, a tak by jím mohly preference UKIP na úrovni 15 procent zatočit. Cameron chce koláč sníst i uchovat, chce uspokojit veřejnost slíbeným referendem, a chce taky zůstat v EU. Jeho agenda je možná širší, ale musí brát na požadavky UKIP zřetel.

Co chce UKIP:

· Snížit finanční příspěvek do společného rozpočtu (dnes je to prý přes 55 milionů liber denně).

· Vrátit se ke globální orientaci a tam hledat nová pracovní místa.