Největším překvapením nadcházejících britských parlamentních voleb je nepochybně reakce voličů na autentický levicový program, kterým labouristé pod vedením Jeremyho Corbyna nahradili dosavadní „střední cestu“. Ne všem se to líbí, někteří staří straníci se prý od labouristů odklánějí, ale je více než dost mladých, kteří je nahrazují.

Po další vlně londýnských atentátů se pozornost pochopitelně přesunula k tématům bezpečnosti. Pokusy premiérky Theresy Mayové zmocnit se tématu prohlášeními, že „teď už toho bylo dost“ a je třeba proti teroristům přitvrdit, však vyzněly jako šlápnutí na hrábě. Corbyn připomněl, že během pěti let, kdy Mayová vedla ministerstvo vnitra, snížila stavy policie o 20 tisíc osob a vysmívala se bezpečnostním profesionálům, že planě straší.

Ještě hůř pak vyznívá čerstvé zjištění listu Guardian, že vláda zakrývá, kde je skutečný zdroj terorismu. Vláda ještě za premiéra Camerona zadala šetření, z jakých zahraničních zdrojů jsou financovány džihádistické skupiny v Británii. Dalo se však tušit, jak to dopadne. Když začalo lézt ven, že v pozadí jsou saúdskoarabské zdroje, postup studie se zastavil a zjištění jsou utajována.

Corbyn premiérce připomněl její prohlášení po předchozím teroristickém útoku na London Bridge, že boj proti teroru „bude vyžadovat velice obtížné a často zahanbující rozhovory“. Radí proto začít se Saúdskou Arábií a dalšími státy Zálivu, které financují a rozdmychávají extrémistickou ideologii. Nebo to premiérka nemyslí vážně s utnutím financí pro teroristické sítě ISIS a další? S tím už si nelze zahrávat. Je toho dost na odstoupení.

Vraťme se ale k předchozímu trendu posilování voličského zájmu o labouristy. Kde se vzal? List Guardian v komentáři Johna Craceho píše: „Corbynova Labour party zjistila, že moudra nashromážděná za posledních 15 let jsou k ničemu a že řeč bez kliček, o morálce a s ryze socialistickým přístupem k fundamentálnímu hodnocení stavu země, nemusí skončit politickou katastrofou.“