A ta znovu udeří v podobě prudkého nárůstu splátek hypoték zhruba o pětinu. Nejlíp jsme se měli krátce před covidem, kdy mzdy rostly a úrokové sazby se plouhaly blízko nuly. Nevzít hypotéku byl hřích, ideálně s fixací na pět let (nebo víc, ale takovou odvahu měli jenom nemnozí). Jenže těch pět let je pryč, sazby výrazně vzrostly. Roku 2021 byla průměrná sazba na 2 procentech, letos je více jak dvakrát vyšší. Dál už nejspíš neporoste, ale rozdíl zůstává. Všechny dobíhající smlouvy se budou muset refinancovat. (ZDE)

Kolik to bude stát? ČNB zkoušela v předstihu odhadnout dopady takového kroku už v létě 2023 a čekala růst splátek přibližně o 20 procent. Nyní se k tématu vrátila a informuje, že ve zbývajících třech čtvrtletích roku 2025 bude končit fixace u úvěrů se zůstatkovou hodnotou jistiny ve výši cca 184 miliard korun a s průměrnou stávající úrokovou sazbou 2,8 %, v roce 2026 pak ve výši 460 mld. Kč s průměrnou sazbou 3,3 %. V letech 2026 a 2027 bude končit fixace největšímu objemu v současnosti poskytnutých úvěrů.

Jinými slovy, do dvou let to chytí všichni. Největší ránu dostanou ti, kdo začali nejvíc dole. Okénko příležitosti vydrželo až do roku 2021, ještě za covidu, kdy všichni viděli poslední příležitost pro levné hypotéky a měsíční přírůstky nových hypoték dosahovaly 30 miliard korun, dvojnásobek běžného stavu. Roku 2021 dosáhl roční objem hypoték 360 miliard korun, a to při minimálních sazbách, které umožnily sáhnout i po trochu dražší nemovitosti. Ty se tedy budou nyní refinancovat. Připomeňme, že ČNB pak zpřísnila podmínky pro úvodní vklad a příjem žadatele, zřejmě v reakci na to, že spousta lidí do toho šla na doraz.