Rejvíz je formálně Národní přírodní rezervace a neformálně perla Jeseníků. Kolem krásné vesničky, ze které už se také stala chráněná jako památková zóna, je nekonečný les kam oko dohlédne. A je i tam, kam nedohlédne.
Mohli jste courat hodiny mezi nádhernými stromy, než se vynoří Švýcárna a Praděd nebo rozcestníky za dalšími přírodními atrakcemi. K Rejvízu patří také největší moravské rašeliniště o rozloze skoro čtyř stovek hektarů. Celek tvoří přírodní chrám, kterému podlehnou i bezvěrci a začnou přemítat o tajemství našeho původu. Je to koupel pro civilizací zmořenou duši, třeba jako doplněk priessnitzových procedur v nedalekém Jeseníku. Ale teď ne, teď tam nechoďte, jsou tam kanystry s jedem a stopy po masakru motorovou pilou.
Prý za to může kůrovec. Podezření však spíše padá na zaslepené lesníky a zbabělou ochranu přírody.
Neznamená to, že kůrovec v rejvízských lesích není. Je všude, je to strašné, je v rezervaci i v hospodářských lesích Jeseníků. Jenže pařezy mu nezabrání.
Jak ukázala zkušenost ze Šumavy, tam, kde se podařilo kácení v chráněných územích zabránit, je přirozená obnova lesa rychlejší. Náletové semenáčky těch nejkvalitnější stromů, protože přežily, nacházejí úkryt, živiny a přirozené půdní podmínky v zátiší mrtvých velikánů.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV