Česká média neskrývají nadšení, pravda, převzaté z amerických zdrojů: V kalifornském ústavu Lawrence Livermore National Laboratory, konkrétně v National Ignition Facility se poprvé podařila energeticky pozitivní jaderná fúze. Při sloučení atomů hélia z jader deuteria a tritia se uvolnilo větší množství energie, než bylo do pokusu vloženo. (ZDE a ZDE)

Americká média referují o svatém grálu v oblasti energetiky, ale doktor Michael Bluck, ředitel britského Centra pro jaderné inženýrství na Imperial College London věcně poznamenává, že o větším množství energie ven, než šlo dovnitř, můžeme mluvit jen při velice opatrném vymezení hranice, kde to sledujeme. Lasery vypálily na peletu s palivem 2,05 megajoulu energie a spustily reakci, která vydala 3 megajouly energie. Samotné napájení laserů však spotřebovalo 500 megajoulů energie.

Takže vědecký úspěch je to obrovský, ale energetický už méně. Ano, když porovnáme jen samotnou energii laserů, které spustily reakci, a potom výsledné slučování jader izotopů vodíku na helium v procesu podobném tomu na Slunci, tak opravdu dostaneme víc, než jsme do toho dali. Nelze však přehlížet, čím se ty lasery krmí, a že jsou pěkně hladové.

Z čistě technického hlediska je to blízko nemožnému, v té laboratoři jsou opravdoví mistři. Záblesk 192 obrovských laserů, který byl vypálen během méně než 100 biliontin sekundy, zahřál na 3 miliony stupňů peletu s vodíkovým plasmatem (směs deuteria a tritia) uzavřenou do diamantu velikosti špendlíkové hlavičky, který byl vložen do zlatého válce. To jen, kdybyste si to chtěli doma zkusit.