Otřesy amerických bank se přenesly na konci minulého týdne i do Evropy. Na řadě byla záchrana švýcarské banky Credit Swiss. Ta zatím není u konce, přestože nebyla levná. Švýcarská centrální banka jí poskytla mimořádnou půjčku v hodnotě 54 miliard dolarů a současně se rozeběhla jednání, že by banku převzal její tradiční rival UBS, sídlící na protější straně curyšského náměstí.

Ve Spojených státech tečou peníze ještě větším proudem. Spouštěči krize, kalifornské SVB chyběla hotovost, když se polekaní vkladatelé dozvěděli o ztrátách způsobených poklesem ocenění starých dluhopisů v důsledku růstu základní úrokové míry. To spustilo lavinu a vkladatelé se rozeběhli pro výběry i do dalších regionálních bank. Ohrožené banky se pak sešly u poslední instance, „diskontního okénka“ Federálních rezerv, ze kterého si mohou vypůjčit hotovost až na 90 dní. Bývá relativně drahá, nyní za 4,85 %, proto o tuto službu běžně nikdo nezavadí. Avšak ve středu 15. března se tudy vyvalil rekordní objem hotovosti za 153 miliard dolarů, hlásí Washington Post. Překonal se tak předchozí rekord 111 miliard dolarů z časů finanční krize 2008. Podle některých zpráv Fed tentokrát upustil od úročení.

I z dalších zpráv je zřejmé, že Fed a ministerstvo financí USA dělají vše pro to, aby zastavily paniku. V první dvou bankách, které už se ocitly pod vodou, budou vráceny veškeré peníze vkladatelů, nejen těch, které se vejdou do limitu 250 tisíc dolarů. To proto, že třeba v SVB by utřelo devět z deseti vkladatelů, sestávajících hlavně z rizikových fondů v digitálním a dalším inovačním sektoru. Jejich vklady byly často v desítkách milionů a sloužily jako zdroj pro provozní platby, například mzdy, v tomto oboru.