Němci mají spoustu starostí s poklesem hospodářského výkonu, který se sesunul zatím na nejnižší úroveň za posledních šest let. Je tu především výpadek exportu, ale otřesy prožívá i bankovnictví. Tísněná Deutche Bank musela opustit větší část investičního oboru a začít masivně propouštět, naštěstí hlavně v Americe, protože nedokázala dlouhodobě investovat v prostředí negativní úrokové míry.

V průmyslu se pozornost soustřeďuje na automobilky. Byl tam výpadek, způsobený změnou pravidel kontroly emisí, kterým se podniky nejprve musely přizpůsobit. Avšak to už jsou jen dozvuky končící éry, protože mnohem hlubší změny představuje přechod k převratné inovaci aut na baterky.

Pro každou převratnou inovaci je charakteristické, že nejvíc ohrožuje nejsilnější společnosti dosavadních technologií, protože do toho nejvíc zainvestovaly. Klasickým pojmem se stalo „inovační dilema“ poprvé rozpracované roku 1995 harvardským profesorem Claytonem Christensenem. Spočívá v nelehkém rozhodnutí, zda pokračovat ve zdokonalování stávajícího výrobku, který se tím stává dražším a složitějším a nabízí šanci něčemu jednoduššímu a levnějšímu, co mu může sebrat trh.

Tradiční auto se stává dražším a složitějším, protože musí dodržovat tvrdší emisní limity. Kdyby nebyly klimatické změny a ve městech se dalo dýchat, nikoho by taková blbost nenapadla. Nicméně opak je pravdou, až si toho všimla i školní mládež, příští voliči, a reakce je prostě nevyhnutelná. Avšak novým limitům dokážou – možná – vyhovět jen ta nejdokonalejší a nejdražší auta. Inovační dilema proto končí, jde se do elektriky, jinak to nejde. Elektrika napřed flotilu vyráběných vozů naředí, a pak zcela převezme.

Německu ani Česku se do toho moc nechtělo, proto vzniklo zdržení, které se nyní mimořádně nákladně dohání, a to nepočítáme pokuty za podvody s emisemi. Téma rozebírá Elisabeth Behrmannová v reportáži agentury Blomberg z jarní návštěvy závodu BMW v bavorském Dingolfingu. Dávám to k dispozici s několika svými poznámkami a doplňujícími údaji. (viz)