Avšak prozíravější část politické scény už pochopila, co se rodí v nastupující generaci. V příštích volbách by se dalo snadno narazit na zvýšenou hladinu enviromentální citlivosti a občanského sebevědomí.
Komentáře, které provázejí páteční protesty středoškoláků i mladších žáků proti netečnosti politické třídy vůči klimatickým hrozbám, mohou mít pravdu, že mnohé z dětí si jen tak užily beztrestného dne za školou. Že jsou naivní a podléhají sebeklamu, že k dosažení cíle stačí namalovat pár hesel. Proto hážou za hlavu rovnice, mluvnická pravidla i poučný výklad (pod dohledem BIS) o nebezpečí Ruska a Číny a drsně se dožadují svého práva na budoucnost.

Mnoho z nich si nepovšimlo, že po jejich protestech na ochranu prostředí zůstala na náměstí spoušť prázdných plastových lahví. Mohou být nedotčeni hlubší znalostí klimatických hrozeb či jejich společenského pozadí a pouze se opájejí představou, že nepatří k ustrašené společnosti, která se tak snadno vzdává svých demokratických a sociálních práv.

Jistě, to všechno může být pravda. Ale jinak by nepřišli. Jinak by se nevynořili z davu, který drží a mlčí.

Není náhoda, že české děti se zapojují do světové vlny protestů Friday for Future jako poslední, až v době, když se zapojilo dalších 125 zemí světa. To opravdu nemůže překvapit. Když se podíváme do světových statistik, často nacházíme Českou republiku jako zemi, která škodí přírodě i lidem nejvíc. Svou přírodu i obyvatele mučí nejznečištěnějším vzduchem, nejvyšším podílem emisí na HDP, největší energetickou a materiálovou náročností průmyslu, který má jen střední nebo nižší střední technologickou úroveň. Patříme k největším světovým vývozcům elektřiny a surového dřeva. Máme jeden z nejvyšších podílů smrkových lesů v nížině (teď to řeší kůrovec), nejvyšší míru půdní eroze, z mrtvé půdy odtéká do potoků největší koncentrace pesticidů.

Proč jsme zemí takových extrémů, ukazuje jiný pohled. Máme nejmenší podíl malých středních podniků snad na světě, veškeré české úvěry kontroluje několik zahraničních bank, také v průmyslu dominují velcí zahraniční vlastníci, z vlastního podzemí čerpáme cizí vodu, takže obyvatelé této podmaněné země disponují jen nějakými dvěma třetinami důchodů, které pocházejí z HDP vzniklého jejich rukama. A z tohoto jim ještě odčerpá nejvyšší koncentrace exekucí, heren a zastaváren.