Jistý je jen příliv uprchlíků z Afriky, odkud je vyhání naše dobrodiní, větší otevřenost globálního obchodu, umožňující pár lidem zbohatnout na půdě, která dříve poskytovala miliónům skromnou obživu. Všichni plujeme ve velmi bouřlivých vodách, ale na nich je to líp vidět.

Konec června představuje nejzazší datum pro rozhodnutí, co udělat se státními financemi Řecka a Ukrajiny. Bude drahé, ať jim pomůžeme, nebo je necháme padnout (a třeba Ukrajinu plnou ozbrojených skupin zatlačíme na cestu evropského Afghánistánu). V červnu se má také americký Fed rozhodnout, zda začne zvyšovat úrokové sazby, aby se ekonomika neutopila v dolarech, které tam napustilo kvantitativní uvolňování. Pokud se zvednou sazby, začne posilovat i americká měna a do země povalí laciné zahraniční zboží právě v době, kdy se má v Kongresu schvalovat další otvírání trhu na základě smlouvy o Transatlantickém partnerství.

Jiný dopad globalizace schytává Evropa. Na červnovém summitu EU se má dohodnout, co s africkými uprchlíky. Nejčastěji je z domovů vyhání válka, ale ta je jen logickým koncem rozvratu společnosti způsobeným dobrodiním volného obchodu. Na místě, kde kdysi byla samozásobitelská políčka obyvatel okolních vesnic, jsou nyní nekonečná třtinová nebo kukuřičná pole, či ještě lépe fóliovníky s květinami. Produkce, kterou vypěstuje pár chlapů s obrovitými traktory, míří do zahraničního obchodu. Vydělávají na něm domácí zbohatlíci nebo zahraniční investoři, zatímco vesnice, které přišly o obživu, mizí a lidé odcházejí do přelidněných měst. Když přijdou na to, že jsou bez šance, vznikají konflikty. A my jejich plody sklízíme v uprchlických táborech v Itálii, odkud budou rozptýleni do dalších evropských zemí. Loni jich přišlo milión, letos to budou milióny dva. Nebo je máme nechat utopit ve Středozemním moři?

Prožíváme tak možná období, kdy je nad slunce jasnější, jak šílené je hospodářství, ve kterém jsou peníze až v první řadě, zatímco se spoustou lidí se nepočítá vůbec. Jsme příliš závislí na finančním kapitálu, který však sám nic nového nevytváří, jen si vymohl, že má právo na mocný pravidelný tribut. Je to však jízda na tygru. Dávno už jej nikdo nekontroluje. A teď začíná požírat sám sebe.

Tohle jsem posbíral ze zpravodajství posledních dní.