Zbyněk Fiala: Rozhodnou to Korejci?

17.08.2018 16:43

Další schůzka severokorejského vůdce a jihokorejského prezidenta, která je chystána na září s agendou mírové smlouvy, je v USA vnímána s nevlídností. Chce snad někdo vrazit klín do jejich nerozborného přátelství s Korejskou republikou? Nebudou nakonec chtít, abychom se odtamtud vojensky stáhli?

Zbyněk Fiala: Rozhodnou to Korejci?
Foto: Archiv autora
Popisek: Zbyněk Fiala, žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.
reklama

Severokorejský vůdce Kim Džong-un a jihokorejský prezident Mun Če-in už dříve vyjádřili shodu v tom, že cílem sbližování obou zemí je jejich sjednocení, ať už bude mít výsledek jakoukoliv podobu. Na jejich třetím setkání, které se má odehrát v dosud nezveřejněném termínu v září v Pchjongjangu, se o tom bude nepochybně mluvit konkrétněji. Hlavním cílem schůzky však bude vedle odzbrojovací agendy především dohoda, jak ukončit dávný válečný konflikt mírovou smlouvou, informoval jihokorejský prezident Mun Če-in.

Úplně v korejských rukou to zatím není. Ve Spojených státech se množí komentáře, že sblížení obou Korejí „vráží klín“ do strategického spojenectví jižní Korejské republiky s USA. Sílí obavy, že to zpochybní americkou vojenskou přítomnost na jihu Korejského poloostrova a v regionu vůbec. Další komentáře pak potvrzují, že smyslem americké vojenské přítomnosti na Dálném východě není ani tak obrana před severokorejskou hrozbou, jako snaha o zadržování Číny a zachování hegemonistického postavení USA v této oblasti.

Krátce po zprávě o přípravě této další schůzky přišla Kimovi podobná nabídka od ruského prezidenta Vladimíra Putina. Jako jednu z vhodných příležitostí k přímým rozhovorům Putin už dříve navrhl Východní ekonomické fórum ve Vladivostoku. Pozvání opakoval v pozdravném telegramu ke Dni osvobození od japonské okupace, který slaví obě Koreje. Kim odpověděl telegramem s připomínkou „hlubokých kořenů přátelství“ obou zemí z časů společných bojů proti Japonsku, ale na výzvu k přímému jednání zatím nereagoval.

Vladivostocké fórum pro region Dálného východu letos proběhne už po čtvrté ve dnech 6. – 7. září. Původně vzniklo na podporu investic v ruské části regionu, ale od začátku dostává diplomatický přesah jako dějiště pravidelných setkání Putina s japonským premiérem Šinzó Abem. Role Japonska už je dnes opravdu jiná.

Pokud jde o případné rozšíření této příležitosti také v korejském směru, Putin má pochopitelně zájem o obě části Korejského poloostrova. Ve zmíněném blahopřejném telegramu vyjádřil podle ruské oficiální agentury TASS naději, že Moskva a Pchjongjang budou „soustavně rozvíjet vzájemně výhodnou spolupráci včetně naplňování třístranného programu zahrnujícího Rusko, Severní Koreu a Jižní Koreu“.

Ruská iniciativa je užitečná, ale ve skutečnosti jen čeká na plnohodnotné propojení se skupinou, která vznikla 9. května v Tokiu během návštěvy jihokorejského prezidenta Mun Če-ina a čínského premiéra Li Kche-čchianga. Při jednáních s japonským premiérem Šinzó Abem se dohodli, že se chtějí podílet na bezpečnostních zárukách pro KLDR, aby si mohla jaderné odzbrojování dovolit. Mají hluboký zájem na tom, aby se to obešlo bez amerického vyhrožování válkou. Podobný přístup pravděpodobně nabídlo i Rusko za následující návštěvy ministra zahraničních věcí Sergeje Lavrova v Pchjongjangu.

Tokijská trojstranná schůzka však měla i ekonomickou agendu, neboť zprávy o chystaných reformách „vietnamského stylu“ v KLDR nabízejí úvahy o rychlé ekonomické integraci této země do dálněvýchodního hospodářského prostoru. Při setkání padlo rozhodnutí o vytvoření společné zóny volného obchodu mezi zúčastněnými třemi zeměmi a její zapojení do Posíleného regionálního hospodářského partnerství států Jihovýchodní Asie, kde je také Indie.

Jenže Severní Korea je obklopena sankcemi Rady bezpečnosti OSN, a to vylučuje běžné hospodářské vztahy. V srpnu Reuters zveřejnily „tajnou zpráva“ nezávislých expertů, zpracovanou pro Radu bezpečnosti, podle které KLDR neskončila s vývojem raket a jaderných zbraní. Zpráva naznačuje snahu sankce co nejdéle prodlužovat. Připomeňme, že i Korejská válka, která skončila roku 1953 příměřím a rozdělením Korejského poloostrova, byla ze strany USA vedena pod prapory OSN.

Ale pod sankcemi jsou i Rusko a Čína. Rusko to má polepené u RB OSN kvůli Krymu, u Číny Bílému domu stačilo, že chce konkurovat USA v řadě špičkových technologií, včetně umělé inteligence. Další země si koledují o sankce tím, že se odmítají podřídit americkým sankcím proti Íránu. Je docela možné, že bezbřehý režim sankcí nakonec zapůsobí jako tmel, který ohrožené státy sblíží.

Nejbližší týdny korejské diplomatické ofenzívy budou klíčové, protože lze využít Valného shromáždění OSN, které se schází 18. září. Obě Koreje jsou členy OSN už od 17. září 1991. Ve Spojených státech je však důležitější scéna než nějaké Spojené národy. Americký prezident Donald Trump by rád prodal korejský obrat jako svůj úspěch, který by pomohl Republikánům v listopadových volbách do Kongresu. Jde tedy hlavně o vnitropolitické téma, které může žít vlastním životem nezávisle na vývoji ve světě.

Tento pohled však začíná fungovat i opačně. Zahraniční partneři Spojených států si uvědomují, že se vnitropolitickými spory ve Washingtonu prostě nemohou řídit. Vztahy mezi Korejci se nakonec mohou ukázat jako důležitější.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Miroslav Macek: Najde se vůbec někdy jeden jediný politik, který přizná svůj omyl?

17:21 Miroslav Macek: Najde se vůbec někdy jeden jediný politik, který přizná svůj omyl?

Středeční glosy Miroslava Macka