Severokorejský vůdce Kim Džong-un a jihokorejský prezident Mun Če-in už dříve vyjádřili shodu v tom, že cílem sbližování obou zemí je jejich sjednocení, ať už bude mít výsledek jakoukoliv podobu. Na jejich třetím setkání, které se má odehrát v dosud nezveřejněném termínu v září v Pchjongjangu, se o tom bude nepochybně mluvit konkrétněji. Hlavním cílem schůzky však bude vedle odzbrojovací agendy především dohoda, jak ukončit dávný válečný konflikt mírovou smlouvou, informoval jihokorejský prezident Mun Če-in.

Úplně v korejských rukou to zatím není. Ve Spojených státech se množí komentáře, že sblížení obou Korejí „vráží klín“ do strategického spojenectví jižní Korejské republiky s USA. Sílí obavy, že to zpochybní americkou vojenskou přítomnost na jihu Korejského poloostrova a v regionu vůbec. Další komentáře pak potvrzují, že smyslem americké vojenské přítomnosti na Dálném východě není ani tak obrana před severokorejskou hrozbou, jako snaha o zadržování Číny a zachování hegemonistického postavení USA v této oblasti.

Krátce po zprávě o přípravě této další schůzky přišla Kimovi podobná nabídka od ruského prezidenta Vladimíra Putina. Jako jednu z vhodných příležitostí k přímým rozhovorům Putin už dříve navrhl Východní ekonomické fórum ve Vladivostoku. Pozvání opakoval v pozdravném telegramu ke Dni osvobození od japonské okupace, který slaví obě Koreje. Kim odpověděl telegramem s připomínkou „hlubokých kořenů přátelství“ obou zemí z časů společných bojů proti Japonsku, ale na výzvu k přímému jednání zatím nereagoval.

Vladivostocké fórum pro region Dálného východu letos proběhne už po čtvrté ve dnech 6. – 7. září. Původně vzniklo na podporu investic v ruské části regionu, ale od začátku dostává diplomatický přesah jako dějiště pravidelných setkání Putina s japonským premiérem Šinzó Abem. Role Japonska už je dnes opravdu jiná.