Pokud to Sněmovna nestihne, první dva měsíce příštího roku začnou se sazbou DPH, kterou vláda chtěla za každou cenu loni (to je ta, co ji za žádnou cenu nechce dnes). V dalších měsících by pak navázaly sazby, které chce za každou cenu dnes. Protože však přibývá i těch, kdo nechtějí za žádnou cenu tuhle vládu, mohla by padnout, a pak bude všechno jinak.
Poslanecká sněmovna spěchá k druhému čtení vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2013, tedy na rok, který už máme za dveřmi, a přesto nevíme, jaké v něm budou daně. Opatrnější plátci už si opatřili software i pro jednotnou DPH na úrovni 17,5 procenta, která by měla platit, pokud nebude platit něco jiného. Tím něčím jiným by mohly být například zvýšené sazby 15 a 21 procent. Ty však budou platit jen v případě, že vláda si zachová ve Sněmovně většinu a dostane se k přehlasování Senátu ještě do konce roku.
Projednávání státního rozpočtu na rok 2013 tedy jde do druhého čtení spíše jentak cvičně, ale přesto to může být docela zajímavé. Máme zatím zprávy z výborů. Čtyři sněmovní výbory rozpočet projednaly, ale žádný z nich nepřijal usnesení, což znamená, že se na ničem nedokázaly dohodnout. Potom šel návrh znovu do rozpočtového výboru. Ten doporučil vládní návrh přijmout. Přitom odčerpal ministru financí trochu sádla, které si syslil na obsluhu státního dluhu, a přihrál 800 milionů korun sportu. Je to čin záslužný, byť pouze symbolický. I toto porcování medvěda je předčasné, protože medvěd ještě běhá po lese. Jak už jsme uvedli, zákony, o které se rozpočet opírá, Senát odmítl a bude se o nich muset jednat hned po vánočních svátcích, aby se to do konce roku stihlo. Otázka zní, co se přitom všechno semele.
Vládní strana může být dále oslabena. Poslanec Procházka (ODS) má mít ještě před Ježíškem odvolací soud, kde jde o trestňák na tvrdo, takže by nemusel dostat na hlasování vycházku (ale nejspíš se to nějak zařídí, aby ještě stihl zvednout ruku, než si půjde sednout). Je tu však také zhrzený bývalý ministr dopravy Pavel Dobeš, kterého ztráta ministerské sesle natolik rozrušila, že odchází od jednoho z pilířů politického systému naší drahé vlasti, masové strany LIDEM. Vláda tedy může snadno ztratit většinu 101 hlasu, který potřebuje k přehlasování Senátu.
Nazýváme-li stranu LIDEM masovou, není to proto, že by měla tolik členů, ale proto, že existence této strany je opravdové „maso“. Má sice víc členů než ministrů (jen se o nich méně mluví), nicméně odchod každého z nich může otřást systémem. Hovoříme-li tedy o pidistraničce LIDEM jako o pilíři systému, nepřeháníme. Je to pilíř zkorumpovaného a prolhaného systému. Je to pilíř systému postaveného na přeběhlících. Je to pilíř systému předstírajícího péči o veřejné finance, zatímco zvyšuje dluhy na takovou úroveň, aby znemožnily příští vládě hospodářskou obnovu země.
Slušná vláda by v případě prohry návrhu státního rozpočtu rezignovala, tahle bude žádat rezignaci opozice. Pak vypuknou kejkle kolem DPH s neznámou sazbou. Pád vlády je však teoretickou možností, kterou ponechme naživu. Pokud by se to zkombinovalo s odloženou nebo zrušenou volbu prezidenta, jak na tom teď mnozí pracují, dostaneme se do zajímavé koncovky, která může hru přenést i mimo šachovnici. Například generální stávkou. Nějaký rozpočet by se pak ocitl až v druhé řadě.
Vedle toho je porcování medvěda předčasné ještě z dalšího, možná mnohem podstatnějšího důvodu. Někoho to možná překvapí, ale do rozpočtu nakonec vždycky promluví i nikým nevolená ekonomika. Dnes skutečně nikdo netuší, kolik se vybere. Upravená prognóza ministerstva financí, na kterou se čekalo se stávající verzí vládního návrhu státního rozpočtu, počítá s mírně rostoucí ekonomikou, ale tomu zatím nic nenasvědčuje.
Vládní návrh si dost zakládá i na zvyšování DPH, ale to nabízí jen teoretický výnos. Maloobchodní tržby přepočtené na stálý počet pracovních dní pokračují v poklesu, čemuž se nelze divit, protože klesá i reálný příjem domácností. Lidé nemají peníze. Analytik ČMKOS Martin Fassmann nedávno vyvrátil idylickou představu, že lidé dávají přednost úsporám, protože vláda málo srší optimismem. Je to opačně, přírůstky na dlouhodobých spořících účtech se zastavily (předtím se zastavily i přírůstky obchodních úvěrů firem) a lidé udržují peníze jen na krátkodobých účtech jako jsou různá sporožira, to znamená na platby na cestě. S tím nic zářivé úsměvy premiéra nezmohou.
Je tu však ještě hnusnější příčina nízkého výnosu DPH, než je bída. Je jím populistické nadbíhání kriminálnímu chování. Podmínky DPH jsou nastaveny tak, že z malých firem a individuálních trhovců platí jenom nenadaný. Pokud nejsou registrovány všechny tržby kontrolovatelným elektronickým záznamem a odpovídající účtenkou, není boha, který by rozdychtil prodejce do té míry, aby platili DPH dobrovolně. Řeknou prostě, že tržby nemají, tudíž nejsou plátcem, a není se o čem bavit. Individuálně, nějakou přepadovou hloubkovou kontrolou lze zjistit opak, ale systémově to uniká. A zdá se, že o to jde.
Není pravda, že chybí informace o masových nepravostech. Svaz podnikatelů v obchodu a cestovním ruchu tento stav vždycky rozčílí doběla, protože organizuje větší firmy se spoustou zaměstnanců, a ty si nemohou dovolit ošulit účetnictví nebo předstírat minimální tržby. Z průzkumu organizovaného tímto svazem vyplývá, že v registru plátců DPH je sice jen 30 procent menších obchodních firem, ale odpovídající tržby má 90 procent z nich. Většina firem tedy na to kašle. A finanční úřady jsou bezmocné.
Prostý člověk si okamžitě položí otázku, proč zůstávají finanční úřady bezmocné, když jde přece o peníze! Na to mu osoba protřelá snadno odpovídá, že jde hlavně o voliče, vole. Peníze vládě nechybí, každá díra v rozpočtu je vítaný argument, aby se něco ukradlo metodou privatizace. Zato voliči ji chybí. Když si je bude uplácet formou zavírání očí nad kriminálním chováním, budou se jí neplatiči držet, protože jiná vláda by jim to spočítala. Takhle vláda naopak získá klid na práci a boj proti korupci.
Informace o tom, že česká ekonomika zrychluje pokles a přiřadila se k zemím na jihu Evropy, je pak jenom doplňková. Těžko to může dopadnout jinak. Avšak jakékoliv hlubší zkoumání státního rozpočtu je zbytečné. Pozorný čtenář stenografických záznamů z příslušného jednání si rychle všimne, že o souvislostech debatuje jen opozice. Proti tomu se pak občas vzedme vládní výkřik, že jsme čtyřicet let trpěli, tak ať všichni komunisti (kdokoliv v opozici) zmlknou. Případně, že opozice by chtěla rozhazovat, ale to jim vláda nedovolí. Tyto výkřiky se pak objeví i ve zpravodajství. To aby ani prostému občanu z tohoto největšího svátku demokracie, kterým je schvalování státního rozpočtu, nic neuteklo.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
