Zbyněk Fiala: Slovo těm, kdo ho nemají

Dokonce i EU vypustila průzkumné chrousty do oblasti decentralizace a podpořila výzkum, ze kterého vznikla třeba tribuna pro účinnou občanskou participaci při tvorbě městského rozpočtu v Barceloně nebo dokonce zákonů ve Finsku.

Paralelní Polis jsou v mých očích noví husiti, ochotní trpět za vstup do budoucnosti svobodných občanů. V jejich očích mají přednost distribuované decentralizované technologie jako je blockchain, kde se data prostě nedají ukrást a zneužít. Jejich krédo vyjadřuje už používání decentralizované virtuální měny bitcoinu, kterou nemůže tvořit, řídit a užívat nikdo jiný než její účastníci.

Boj o podíl decentralizované budoucnosti se však teprve rozebíhá. Nástroje, kterými se tam lze prodolovat, jsou obvykle v otevřeném softwaru, bez placených patentů a drahých služeb. Šíří se tak kultura sdílení a spolu s ní i snahy o využití kolektivní inteligence, informovanost občanů, pohotovou koordinovanou reakci. A taky o ochranu identity. Prolomení blockchainu není snadné, a kdyby se to někomu povedlo, je to okamžitě vidět.

Možná, že holešovičtí kryptoanarchisté, jak si hrdě říkají, mají i jiné priority, ale kdyby si otevřeli stránky tools.dcentproject.eu, zjistili by, kdo všechno je nebo může být na jejich straně. A za evropské peníze, nutno dodat.

Holešovický spor je na první pohled o daně, ale EET je jen červený hadr, který umožnil boj. Je to forma shromažďování dat o občanech někde v centru, a to je riziko. Jak do toho zatáhnout EU? Určitě nepodpoří černé jízdy těch, kdo daně platit nechtějí, ale požadují školy pro své děti, silnice pro svá auta nebo policii na lumpy, kteří krouží všude kolem, to by chtěli.

Ani za samotnou decentralizaci nevystoupí v EU nikdo jiný než disidenti svého druhu. Ale jsou. Moc neřvou, a tak málokdo tuší, že v Evropské komisi na Generálním ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie existuje něco jako Kolektivní informační platforma pro udržitelnost a sociální inovace (CAPS). V jejím rámci působil i projekt D-CENT, tedy Decentralised Citizens Engagement Technologies, což byl pokus o vývoj decentralizovaných technologií na pomoc demokratické občanské participaci.

Teď už má to hlavní hotovo. Za peníze 7. rámcového programu podpory evropského výzkumu (projekt č. 610349) vznikl D-CENT Tool Box, tedy sada nástrojů pro decentralizovaná distribuovaná řešení elektronické podpory občanské participace. Častá je snaha využít blockchain jako u bitcoinu. Veškerý nabízený software je otevřený, takže všechno, co najdete na tools.dcentproject.eu nebo v příslušných šuplatech brány otevřeného softwaru GitHub, je zadarmo a k volnému použití i s možnostmi nejrůznějšího tvořivého vylepšování.

Co tam najdeme? Pročetl jsem stovky stránek jejich projektu, výzkumné zprávy návrhy, zkušenosti, měření. Bylo to nutné, protože je to hodně technické a chvíli mi trvalo, než jsme se chytil. Piráti, hackeři a kryptoanarchistů asi nebudou mít problém. Měli by se toho uchopit a zkusit to realizovat ve svém okolí. Jsou to úžasné věci.

· Hlásič decisions.oki.fi (github.com/okffi/decisions)

Občan Helsinek si může nastavit filtr pro agendu městského úřadu, nastudovat, co ho zajímá, a potom bude dostávat upozornění mailem nebo do mobilu, kdykoliv se v oblasti jeho zájmu něco děje. Třeba občanští aktivisté si nemusí rozdělovat služby pro sledování úřední desky, aby neprošvihli lhůty pro dotaz, námitku nebo protest ve sledované věci, ale ozve se to samo. Stránky s příslušným úředním textem pak lze sdílet na sociálních médiích a diskutovat o nich.

· Hlásič Mooncake (github.com/d-cent/mooncake)

Je to něco podobného, ale funguje to jako kolektor zpráv newsfeed, který lze rozšířit nejen na sledované úřední agendy, ale také na nejrůznější platformy občanské participace a akce. Všechno v jednom. Zároveň obsahuje ověření spolehlivého zdroje zpráv, podle předchozího vymezení. Když se tam někdo vecpe s nějakým fejkem, zasvítí červeně.

· Sdílená spolupráce Objective8 (github.com/d-cent/objective8)

Tohle je atomovka participace, nástroj na tvorbu politiky. Umožní formulovat cíle, dávat jim prority, upravovat je, komentovat úpravu, vytvořit manifest a sbírat podporu, všechno na jednom místě. Funguje to tak, že uživatel může na sdílenou stránku umístit nějaký návrh. K návrhu jsou pak připojeny dotazy účastníků, na dotazy lze odpovídat a návrh přizpůsobovat diskusi. Vedle toho lze na stejném nástroji komentovat i existující politiky a dokumenty. Všechno lze přehledně třídit a taky sdílet na sociálních sítích, tudy jde i přihlášení účastníků.

Obdobně: decide.madrid.es nebo decidim.barcelona

V Madridu vytvořila vítězná občanská koalice Ahora Madrid (Madrid teď) digitální platformu umožňující občanům, aby navrhovali, debatovali a označili prioritami cíle, do jejcihž realizace se chtějí aktivně zapojit.

V Barceloně vznikla podobná platforma pro demokratické a transparentní vládnutí, která také umožnila definovat politické cíle a podílet se na jejich vývoji.

· Participativní rozpočet Your Priorities (github.com/rbjarnason/your-priorities-app)

Platforma zahrnuje už známé možnosti předložit návrh a posouvat ho na žebříčcích priorit. Debata obsahuje i možnost přidělovat kladné a záporné body. Nabízí newsfeed pro okruhy idejí, skupin, komunit nebo domén, jak to známe z fb. Aktivně ohlašuje události do browseru nebo mailem. Je integrována s Google Maps a Streetview. Umožňuje samostatné přihlášení nebo přes sociální sítě.

V Rejkjavíku je používána pro občanské ovlivňování politik města a participativní rozpočet už od roku 2010. V Estonsku byla použita občanskými skupinami, které usilovaly o reakci právního řádu na politické skandály z roku 2012. Statistika je deprimující, ale něco se chytlo – zúčastnilo se 50 tisíc lidí, vznikly 2 tisíce návrhů, z nich prezident vybral 15 a poslal je do parlamentu. Prošlo 7.

Islandská Pirátská strana používá tento nástroj pro komunikaci se členy.

· Volební systém Agora Voting (github.com/agoravoting)

Volby on-lin, systém obsahuje ověřování účastníků podle kódů rozesílaných poštou, občanek nebo jednorázové SMS. Hlasování je zakódováno, takže je tajné. Výsledky jsou ověřitelné a transparentní při zachování tajnosti hlasu. Hlasovat lze z laptopu, tabletu i mobilu.

· Blockchain pro systém odměn Freecoin (github.com/d-cent/freecoin)

Autoři nemluví přímo o virtuální měně, i když lze freecoin k podobným účelům použít také. Navíc existuje představa, že by se jednotlivá lokální použití dala „federalizovat“, propojit – v regionech i dál. Základem je řízení důvěry, metoda, která usnadňuje předvídání nebo ovlivnění chování ostatních účastníků. Tady je to formou přidělování důvěry (ručení) druhým. Ručení je ručení, s tím musím být opatrný, a každý může žádat zdroje jen v rozsahu důvěry, kterou získal. Ale jsou i další varianty použití.

· Správa účastnických účtů Stonecutter (github.com/d-cent/stonecutter)

Je to základní nástroj jak budovat „ekosystém“ D-CENT. Opírá se o otevřený systém účtů s ochranou identity na principech blockchain. Lze jej využít jako bránu ke všem ostatním aplikacím.

Jak dál?

Tohle je stav z května 2016, kdy byl hlavní projekt ukončen, ale na dílčích věcech se pokračuje. Během letošního roku se dohodne pět největších finských měst na používání podobných aplikací pro občanskou participaci, takže je budou moci dolaďovat společně. A finský parlament chce také ještě letos nasadit podobný nástroj z kuchyně D-CENT, který umožňuje participaci občanů na přípravě zákonů. Je to součástí snahy, aby i další úřady dostaly odvahu a pustily občany blíže k tělu.

Při konferencích, které vývoj projektu D-CENT provázely, se občas ozvala i tak silná slova, že technologie, které jsou za bitcoinem, tedy distribuovaným decentralizovaným řešením, rozpoutají kulturní revoluci srovnatelnou s vynálezem knihtisku. Ale je to stále stejný boj, který zaznamenal první úspěch už vznikem osobního počítače.

Když vznikly velké sálové mašiny, byla to hrozba, třídily údaje o jednotlivcích, aby se daly použít k jejich ovládání. Proto se vizionáři kybernetiky tolik upnuli na vznik osobního počítače, který posílí moc jednotlivce. A dnes, když můžeme se smartfonem v ruce sáhnout po obrovských výpočetních kapacitách cloudu, zpřístupněných nejrůznějšími aplikacemi zadarmo, poměr sil se dokonce zvrátil. Teď jde o to, jak občana zbavit taky centralizovaných databází, které se dají ukrást a zneužít. Řešení spočívá v tom, že údaje kolují jen v síti těch, kdo si věří a mají možnost si míru rizika zneužití neustále ověřovat. Jako, když použijí bitcoin.

Nás to zatím dost míjí. Česká republika je na chvostu žebříčku EU podle indexu digitální ekonomiky a společnosti. A se samotnými službami eGovernmentu je dokonce na 50. místě žebříčku OSN. Není divu, že skromný pokus dostat se do konce roku 2020 aspoň na 20. místo vyvolal mobilizační atmosféru. Je cílem iniciativy, která si dala uvedená čísla 20 a 2020 do svého názvu. Kde se tato iniciativa vzala, to lze vyčíst z toho, že ji vyhlásil v půli září přímo premiér Bohuslav Sobotka s ministrem Milanem Chovancem za zády.

Na facebookové stránce Iniciativy 202020 se množí lajky, sám jsem tam také jeden dal. Chovance rád nemám, ale eGovernment má bejt, s tím už nikdo nic nenadělá. Zatím však byl jen pastí na peníze. Kdyby se spočítalo, kolik už jsme za to dali, než se nejrůznější zdravotní, sociální, dopravní a bůhvíjaké další nepovedené systémy hodily na hnůj, určitě bychom si v takových žebříčcích stáli lépe. Iniciativa teď spoléhá, že se toho chytnou i lidi, kteří tomu rozumí a vezmou to za svůj občanský úkol. To je rozumný přístup.

Ale ty prachy z toho pořád čouhají jako sláma z bot. Hned na výzvy začátku najdeme požadavek „nalezení co nejširší shody politické reprezentace“, tedy státní rozpočet, a hned za tím, že „je nezbytné efektivně spolupracovat se soukromým sektorem“, aby se prachy planě neválely někde ve stodole. Navrhovaný pohyb je tak hlavně během na místě. A pokud jde o občany, chce se od nich „změna vnímání“ elektronické veřejné správy. Občan si má sáhnout do hlavy a přeštelovat představy o tom, co funguje a co je jen nabubřelý opruz.

Nechci iniciativu shazovat. Vím, jak se taková prohlášení píší, aby se hlavně nikdo neurazil. Ani výzvy nemohou příliš pronikat nad úroveň, na které se zmíněné nástroje potácí. Avšak některé prvky výzvy jsou zcela namístě, proto jsem ji taky olajkoval. Je to tam, kde vláda vyzývá k důslednému dodržování ochrany osobních a citlivých údajů. Tomu každý rozumí, data z úředních dotazníků by se neměla prodávat pod rukou reklamním agenturám.

Neméně chvályhodné je odhodlání vlády odstranit legislativní a exekutivní překážky. Kdyby hledali které, lze začít u toho, že každé ministerstvo má jiný formát a jinou strukturu dat. Když se tohle podaří proklestit, může dojít i na vysněné sdílení dostupných dat mezi různými úředními agendami. S tím je pak spojeno právo občana vyřídit veškerou administrativu se státem elektronicky a být přitom osvobozen od nutnosti vyplňovat znovu a znovu stále totéž, když už ty údaje některý z úřadů dávno má.

Vytoužený eGoverment je jen jedna složka našeho obcování (od slova obec, péče o věci veřejné, nespojovat s obavou, že s námi zase někdo vyjebe). Stejným tempem, ne-li rychleji, by se měla rozeběhnout také elektronická podpora občanské participace. Nástroje, které umožňují občanům předkládat návrhy, debatovat o nich, stanovovat priority, dostávat hlášky o novém vývoji ve sledované oblasti, a případně i motivovat nejagilnější nebo nejúspěšnější nějakou symbolickou měnou, za kterou mne třeba pustí zadarmo do městských lázní.

Měli bychom vzít vážně, že dnes už existují sady občanského softwaru v podobě platforem a nejrůznějších aplikací, které vznikly dobrovolnou spoluprací špičkových expertů a občanských aktivistů a jsou k dispozici v podobě otevřeného kódu, tedy zadarmo. Zvlášť, když na jejich vývoj přispíváme prostřednictvím podpory evropského výzkumu. Stojí za to, podívat se, co tam je, jak to hraje dohromady a co lze na úrovni vlády udělat, aby se odstranily zbytečné překážky. Možná by se to dalo stihnout i rychleji než roku 2020, když už to hlavní je vlastně hotovo.

Zbyněk Fiala

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.