Dokonce i EU vypustila průzkumné chrousty do oblasti decentralizace a podpořila výzkum, ze kterého vznikla třeba tribuna pro účinnou občanskou participaci při tvorbě městského rozpočtu v Barceloně nebo dokonce zákonů ve Finsku.

Paralelní Polis jsou v mých očích noví husiti, ochotní trpět za vstup do budoucnosti svobodných občanů. V jejich očích mají přednost distribuované decentralizované technologie jako je blockchain, kde se data prostě nedají ukrást a zneužít. Jejich krédo vyjadřuje už používání decentralizované virtuální měny bitcoinu, kterou nemůže tvořit, řídit a užívat nikdo jiný než její účastníci.

Boj o podíl decentralizované budoucnosti se však teprve rozebíhá. Nástroje, kterými se tam lze prodolovat, jsou obvykle v otevřeném softwaru, bez placených patentů a drahých služeb. Šíří se tak kultura sdílení a spolu s ní i snahy o využití kolektivní inteligence, informovanost občanů, pohotovou koordinovanou reakci. A taky o ochranu identity. Prolomení blockchainu není snadné, a kdyby se to někomu povedlo, je to okamžitě vidět.

Možná, že holešovičtí kryptoanarchisté, jak si hrdě říkají, mají i jiné priority, ale kdyby si otevřeli stránky tools.dcentproject.eu, zjistili by, kdo všechno je nebo může být na jejich straně. A za evropské peníze, nutno dodat.

Holešovický spor je na první pohled o daně, ale EET je jen červený hadr, který umožnil boj. Je to forma shromažďování dat o občanech někde v centru, a to je riziko. Jak do toho zatáhnout EU? Určitě nepodpoří černé jízdy těch, kdo daně platit nechtějí, ale požadují školy pro své děti, silnice pro svá auta nebo policii na lumpy, kteří krouží všude kolem, to by chtěli.