Hlavním bodem programu čtvrtečního summitu EU o společné politice v oblasti klimatu a energetiky má být sada dlouhodobých cílů do roku 2030, ale napřed možná bude muset hasit obavy z nadcházející zimy. Rusko nehodlá obnovit dodávky plynu do Ukrajiny (a tedy i do trubek, které míří dále do Evropy), dokud nebudou položeny prachy na stůl. I když se zdálo, že věc už je dojednána, v pondělí stanovilo novou podmínku, že chce vidět do pěti dnů garance mezinárodních věřitelů a dalších organizací na úhradu faktur pro Ukrajinu. Ruský ministr energetiky Alexander Novak to zdůvodňuje tím, že zatím netuší, kde na to Ukrajina vezme.

http://www.ft.com/intl/cms/s/0/55b98dbe-5965-11e4-a33c-00144feab7de.html#axzz3GraYPAIr

Situace se tedy vyhrocuje. Evropa vzbudila nesmyslné naděje u ukrajinských oligarchů, že je novým bezedným zdrojem pro vyděračské kousky a povzbudila tak vnitropolitický vývoj, který sází na konfrontaci. Na tu však ve skutečnosti nemá, ukrajinská armáda je zničená, stát rozvrácený, dohody prakticky není s kým uzavírat. To všechno je spíš další argument pro to, abychom začali zvyšovat skutečnou energetickou bezpečnost spočívající v tom, že se bez ohrožených dodávek obejdeme. Zkrátka, že „zateplování je tajná zbraň proti Rusku“.

http://www.ft.com/intl/cms/s/0/aa3c705a-127e-11e4-a581-00144feabdc0.html#axzz3GraYPAIr

Evropská komise vyšla z této úvahy už v létě, když navrhla, aby klimaticko-energetický rámec pro rok 2030, se kterým chce jít na rozhodující pařížskou klimatickou konferenci OSN, zahrnoval i cíl zvýšení energetické účinnosti o 30 procent. Jinými slovy, aby na srovnatelný objem produkce a služeb stačilo o 30 procent méně primárních energetických zdrojů. To by samozřejmě znamenalo i méně plynu, který je využíván zejména pro vytápění obytných budov. Jen v Česku je zhruba 60 procent bytového fondu nezatepleno. Kdyby se jej podařilo převést na pasívní standard a s vytápěním pomohly lokální zdroje na střeše nebo z bioplynky, máme problém s plynem z krku.