Došlo na nejhorší. Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimír Putin seděli dvě hodiny beze svědků a Trump potom na tiskovce sdělil, že ve věci vyšetřování ruského vměšování do amerických voleb má Putin skvělý nápad. Ano, tohle řekl, a přesně toho se taky všichni nejvíc báli. Že oni se ti kluci domluví, přestože to má Donald výslovně zakázáno… New York Times dokonce počítaly s tímto nebezpečím natolik, že svého prezidenta už před setkáním označily za „proradného zrádce“, protože „nedokáže ochránit zemi proti probíhajícím útokům“. Kdyby to nebyly fake news, je čas zalézt do sklepů.

Ale ten Putinův nápad je opravdu dobrý. Chce se zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller něco dozvědět od dvanácti obviněných ruských trollů, které do Ameriky asi nikdy nedostane? Přitom je považuje za součást ruské vojenské zpravodajské služby, nasazené v operaci na zvrácení výsledku volby prezidenta USA s rozpočtem 1,5 milionu dolarů. Fajn, ať sepíše žádost, podrobně vysvětlí, co potřebuje, a bude mu povoleno, aby vyšetřování probíhalo za účasti jeho lidí v Rusku.

Samozřejmě, musí to být na bázi reciprocity, upřesňuje Putin, kdy americké úřady zase pustí ruské vyšetřovatele k osobám, na které mají políčeno oni. Je tu například případ významného dárce pro kampaň Clintonové, jehož peníze byly vydělány podvody v ruském prostředí a ke všemu byly skryté před finančními úřady v Rusku i Americe. Divte se Trumpovi, že radostně přikyvoval. Nakonec to bude Vladimír, kdo mu v té ruské patálii pomůže.

Média i nejrůznější experti Trumpa před setkáním krmili radami, že o ničem jiném než o ruském vměšování, a dejme tomu troše toho Krymu a Sýrie, prostě jednat nemá. Jenže není zase tak těžké najít důležitější témata. Hlavní notou setkání Trumpa s Putinem proto byla snaha navázat systematičtější kontakty, které by zatlačily pohádkáře do pozadí. Jak oba státníci informovali na tiskovce na závěr setkání, ke slovu by se měli častěji dostávat skuteční experti, například ve smíšené skupině odborníků na vzájemné vztahy a odzbrojovací iniciativy obou zemí. To má životní význam, protože USA a Rusko dohromady vlastní 90 procent světového jaderného arzenálu a mají tak klíčovou odpovědnost za to, že se to nevymkne z ruky.

Další odborná skupina má sestávat z vedoucích osobností podnikání, která by vztahy obou velmocí opřela o reálné zájmy. Je tu kybernetická hrozba? Ať o tom neblouzní někdo, kdo o tom houby ví, a probere se to raději ve skupině amerických a ruských odborníků. Nemusí se dohodnout, ale aspoň budeme vědět, o co jde.