Pro zahraniční společnosti z některých levných států vzniknou vysoká cla a pro ty americké offshorové zase dovozní daň. Naopak domácí investice budou moci být rychleji odepsány a domácí výrobci budou moci plně využít snížení daně z příjmů korporací z 35 na 15 procent. To mají být základní nástroje ochranářské politiky, kterou chce zvolený americký prezident Donald Trump přenést výrobní aktivity do USA a vytvářet nová pracovní místa.

http://abetterway.speaker.gov/_assets/pdf/ABetterWay-Tax-PolicyPaper.pdf

Je to další doklad toho, že globalizačnímu blouznění o volném trhu odzvonilo. Nová politika se má opírat o úvahu, že nemá smysl vypočítávat výhody volného oběhu zboží bez jakýchkoliv bariér, když to rozvrací ekonomiky vyspělých zemí a vytváří zdroje rozhořčeného společenského protestu. Historie potvrdila, že výhodné je to jen pro největší akcionáře společností a finanční kapitál, ale pro drtivou většinu obyvatelstva vyspělých zemí to znamená buď dlouhodobou stagnaci, nebo dokonce pokles pracovních příjmů.

Obrat k ochranářství míří především k lidem z tradičních průmyslových oblasti Spojených států, které byly v posledních dvaceti letech drasticky hospodářsky odkrveny. Trump upozorňuje, že průměrný hospodářský růst o 3,5 procenta ročně, který byl obvyklý od konce druhé světové války až do roku 2000, nyní klesl na pouhá 2 procenta. Chtěl by se proto k dřívějším hodnotám vrátit.

Vidí přitom jasnou souvislost mezi tempem růstu a vytvářením pracovních příležitostí. Podle Trumpových ekonomů, každé 1 procento průměrného přírůstku hospodářského růstu znamená, že zároveň vznikne 1,2 milionu nových pracovních míst. Kdyby se tedy v nadcházejícím desetiletém období průměrné tempo hospodářského růstu zvedlo z dnešních 2 na 3,5 procenta ročně, vznikne 25 milionů nových pracovních míst, to je o 18 milionů víc než 7 milionů, které slibují prognózy setrvalého stavu.