Petr Brandtner: Smát se nahlas? Ale čemu všemu?

16.12.2025 12:56 | Komentář

Kniha nese reklamní slogan „Román o největším evropském rebelovi Jaroslavu Haškovi, který nás naučil nenechat si od systému přerazit páteř.“ Nyní vychází i jako audiokniha v intepretaci Marka Vašuta.

Petr Brandtner: Smát se nahlas? Ale čemu všemu?
Foto: Český rozhlas
Popisek: Marek Vašut během během vzniku audioverze románu Martina Nezvala Smát se nahlas

Humor ve službách dezolátů

Román Martina Nezvala Smát se nahlas a jeho audioknižní verze v podání Marka Vašuta nejsou jen literárním dílem, ale především nebezpečným kulturním manifestem. Pod rouškou oslavy "haškovského" humoru a individuality se skrývá hluboce reakční text, který systematicky útočí na progresivní hodnoty, zesměšňuje menšiny a normalizuje toxickou maskulinitu. Toto dílo není neškodnou zábavou; je to ideologický pamflet, který aktivně podrývá snahy o spravedlivější a inkluzivnější společnost.

Demaskování "hrdiny": Oslava nezodpovědnosti a misogynie

Kniha se snaží vykreslit Jaroslava Haška jako sympatického rebela, jehož "individualismus" je třeba obdivovat. Ve skutečnosti však Nezvalův portrét pouze glorifikuje patologickou nezodpovědnost a misogynii. Hašek je zde prezentován jako muž, který opouští svou ženu a dítě, dopouští se bigamie, propadá alkoholismu, slouží Rusku a celý svůj život staví na parazitování na ostatních. Místo kritického zhodnocení těchto aspektů je čtenáři podsouváno, že jde o jakousi roztomilou bohémskou vlastnost.

Ženské postavy, Jarmila a Šura, slouží pouze jako archetypální kulisy pro mužského génia. Jarmila je intelektuálka, jejíž jedinou funkcí je trpět a nakonec být opuštěna. Šura je pak redukována na submisivní, negramotnou pečovatelku, která bezmezně obdivuje svého muže a snáší jeho excesy. Tento pohled je esencí patriarchálního vidění světa, kde ženy existují jen ve vztahu k muži a jejich hodnota je definována jejich schopností mu sloužit.

Smát se nahlas

Obálka knihy; foto Naše vojsko

Karikatura aktivismu a útoky na menšiny

Nejproblematičtější částí románu jsou scény z divadelního prostředí, které slouží jako přímý útok na současný společenský aktivismus. Postava herce Slunéčka je zlým a primitivním stereotypem progresivního člověka. Je zobrazen jako pokrytecký pozér, jehož zájem o klima nebo práva LGBTQ+ komunity je jen prázdným gestem. Jeho názory jsou neustále zesměšňovány a nakonec je umlčen fyzickou a ekonomickou dominancí své manželky. Poselství je jasné: aktivismus je směšný a neupřímný.

Kniha však klesá ještě hlouběji. Scéna, v níž se novinářka identifikuje jako muž, je ukázkou otevřené transfobie. Reakce režiséra – zírání na její poprsí a její následné fyzické odstranění z jeviště – není jen necitlivý útok na transosoby. Je to symbolické násilí. Trivializace coming outu herce Rejpala je pak ukázkou hlubokého nepochopení a pohrdání LGBTQ problematikou. Takové scény vytvářejí nepřátelské prostředí a legitimizují předsudky.

Hlas regrese: Interpretace Marka Vašuta

Anketa

Máte důvěru v novou vládu Andreje Babiše?

95%
3%
hlasovalo: 2858 lidí

Pokud je text románu ideologickým jádrem problému, jeho audioknižní ztvárnění Markem Vašutem tento problém násobí. Není žádným tajemstvím, že Marek Vašut ve svých veřejných vystoupeních a rozhovorech otevřeně kritizuje "woke" kulturu, politickou korektnost a progresivní hnutí. Jeho obsazení do role Haška, který v románu ztělesňuje tytéž postoje, tak není uměleckou volbou, ale politickým prohlášením.

Vašutův hluboký, cynický hlas se stává hlasem samotné regrese. Jeho interpretace nedává postavě hloubku, ale naopak potvrzuje její nejhorší stereotypy: arogantní mužské privilegium, které si osobuje právo soudit a zesměšňovat vše, čemu nerozumí. Skutečnost, že autor románu audioknihu sám režíroval, jen potvrzuje, že toto spojení bylo záměrné. Vznikla tak nebezpečná ozvěnová komora, kde se reakční myšlenky knihy posilují skrze osobnost interpreta, který je sám jejich nositelem v reálném světě.

Škodlivé dílo, které je třeba odmítnout

Smát se nahlas není a nesmí být vnímáno jako pouhá "kontroverzní" literatura. Je to aktivně škodlivé dílo. Pod pláštíkem humoru a obrany "zdravého rozumu" prosazuje agendu, která je v přímém rozporu s principy tolerance, respektu a sociální spravedlnosti. Normalizuje toxické chování, útočí na zranitelné komunity a zesměšňuje snahu o pozitivní společenskou změnu.

V době, kdy je více než kdy jindy potřeba empatie a porozumění, přichází tento román a jeho audioknižní podoba s poselstvím cynismu a pohrdání. Je to dílo, které patří na smetiště dějin, nikoli na pulty knihkupectví či do sluchátek posluchačů. Jeho popularita je jen smutným důkazem toho, jak hluboko je v části společnosti zakořeněn odpor k pokroku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

EURO

Proč NYNÍ považujete za váš cíl přijetí Eura? Proč třeba první nevyřešíte nízké mzdy a klesající životní úroveň lidí?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 2 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Petr Brandtner: Smát se nahlas? Ale čemu všemu?

12:56 Petr Brandtner: Smát se nahlas? Ale čemu všemu?

Kniha nese reklamní slogan „Román o největším evropském rebelovi Jaroslavu Haškovi, který nás naučil…